Role prezidenta Zemana v zahraniční politice je zhoubná, říká Michael Žantovský

21. září 2016

Jaká je česká zahraniční politika a jaká je její strategie? Právě o tom bude dnes začínající Mezinárodní sympozium „Česká zahraniční politika.“ Pořádá ho Ústav mezinárodních vztahů ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Konrad Adenauer Stiftung. Právě o podobě naší zahraniční politiky diskutují v pořadu Ranní Plus Michal Kořan, zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů a Michael Źantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, bývalý velvyslanec v Izraeli a ve Velké Británii.

Selhání české diplomacie

„Česká zahraniční politika z hlediska budování multilaterálního řádu, který prospívá malým státům, selhává,“ říká Michal Kořan, zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů.

Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla a bývalý velvyslanec v Izraeli a ve Velké Británii s tímto nelichotivým hodnocením naší zahraniční politiky souhlasí. „Souhlasím s tím naprosto, možná bych byl ještě o něco málo kritičtější. Ono se to dostalo do stavu, kdy si člověk musí klást otázku, jestli Česká republika ještě má nějakou zahraniční politiku. A to je situace, do které se žádná země nechce dostat.“


Nejsme schopni přijít s vlastní iniciativou. A když už s ní přijdeme, svět nám nerozumí Michal Kořan


Na té vrcholné diplomatické úrovni je přece jenom znát ta generační výměna a také změny, podle mého názoru velmi neblahé, ke kterým došlo v souvislosti se zaváděním zákona o státní službě Michael Źantovský

Michal Kořan vidí největší problém v nevyzrálém politickém podhoubí české diplomacie. „Na jedné straně máme kvalitní takový ten administrativní, diplomatický aparát, ovšem to politické zázemí české zahraniční politiky je velmi nedospělé. Většinu mezinárodněpolitických témat si interpretujeme prizmatem našich vlastních problémů. Místo toho, abychom řešili skutečně zahraničněpolitická témata si vytváříme naprosto zbytečně domácí vnitropolitické problémy. Nejsme schopni přijít s vlastní iniciativou. A když už s ní přijdeme svět nám nerozumí.“

Personální krize české diplomacie

Důslednost, konzistentnost a dlouhodobá strategie. To jsou podle bývalého velvyslance Michaela Žantovského základní atributy úspěšné zahraniční politiky. „My jsme po listopadu 1989 takovou strategii 20 let budovali. Není žádným tajemstvím, že se opírala o dobré vztahy se sousedy, o orientaci na evropskou integraci, o orientaci na transatlantické bezpečnostní struktury a o obhajobu lidských práv nejen u nás doma, ale i ve světě. Ty pilíře jsou zpochybněny, podlomeny. Stačí se podívat jak nejednotně vystupují přední představitelé České republiky vůči sankcím vůči Rusku, k otázkám jako je transatlantická integrace, nebo jako jsou některé otázky evropské integrace.“ říká Źantovský.

Dalším z problémů podle Žantovského zůstává fakt, že Česká Republika neumí aktivně reagovat na proměny světového řádu. Tato neakceschopnost může podle bývalého velvyslance souviset s jistou personální krizí české diplomacie. „V minulosti šlo také o personální vybavení zahraniční politiky. Na té vrcholné diplomatické úrovni je přece jenom znát ta generační výměna a také změny, podle mého názoru velmi neblahé, ke kterým došlo v souvislosti se zaváděním zákona o státní službě.“

Role Miloše Zemana

Michal Kořan vnímá velmi kriticky i působení prezidenta Miloše Zemana. „Pan prezident ovlivňuje českou zahraniční politiku velmi negativně. Často si kladu otázku, jaké konkrétní zájmy vlastně pan prezident reprezentuje.“

Stejně kriticky se k činnosti prezidenta Zemana staví i Michael Žantovský. „Role prezidenta Zemana v zahraniční politice je zhoubná. Stačí se podívat na ohlasy na jeho veřejnou podporu Donalda Trumpa v prezidentské kampani ve Spojených státech. To je něco, co si hlava státu prostě nemůže dovolit,“ uzavírá debatu Žantovský.

autoři: Martin Ocknecht , Michael Rozsypal
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.