I negativní příběhy z historie je potřeba ukazovat, říká historik k filmu RINO – Příběh špióna

„Začalo to odtajněnou složkou 44503, kterou nám odtajnil Archiv bezpečnostních složek. Ve složce se v kostce dozvíte jeho příběh, ale nedozvíte se třeba konkrétní podobu informací, které vynášel například pro KGB. Ty archivy jsou v Rusku, ale ty nám samozřejmě vydány nebyly,“ říká ke vzniku filmu režisér Jakub Wagner.

Historik Pavel Paleček z Vojenského historického ústavu vnímá Karla Köchera jako dobrodruha, který pronikl do CIA jako překladatel. Spíše to byl člověk postižený stihomamem, což možná ukáže i film RINO – Příběh špióna.

Recenzentka Mirka Spáčilová položila na webu iDnes.cz režisérovi otázku, proč stavět pomník špiónovi, který se chlubí dolary z Kremlu? „Není to pomník špiónovi. Je to prostě kontroverzní figura a s tím jsme k tomu přistupovali. Zajímal se o to i Petr Blažek, Vladimír Ševela, všichni ti lidé pátrali 5 let, analyticky zkoumali informace a nejsou to lidé, kteří by stavěli nějaké pomníky,“ odpovídá režisér.

Jakuba Wagnera se zastává i historik Pavel Paleček, který má vlastní zkušenost s životním příběhem jiné negativní postavy z naší historie. „Pro mě není Karel Köcher kontroverzní postava, ale naprosto negativní postava člověka, který způsobil uvěznění mnoha lidí v SSSR. Zároveň se ale musím zastat pana Wagnera, protože je důležité takové příběhy připomínat a točit. Já jsem před třemi lety dokončil film o člověku s podobným osudem, a to byl Karel Vaš, který byl rovněž zpravodajcem, který pronikl do vedení cizí rozvědky, ovšem té československé. To je taky ryze negativní příběh, ale je zásadní ho ukazovat.“