Za současné extrémní mrazy může oteplování Arktidy, říká klimatolog Jan Hollan

23. leden 2017

Současná zima spolu s inverzí a bezvětřím konzervuje ve vzduchu smog. Kvůli tomu už byl vyhlášen signál regulace v Praze, ve Středočeském a Olomouckém kraji. Dohromady tento signál platí v pěti krajích, což jsme u nás neviděli od listopadu 2015.

Hostem Tomáš Pavlíčka byl klimatolog Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny.

Který ze zmíněných faktorů přispívá nejsilněji k nynější smogové situaci?

Podstatné je, že na území je velice studený a dále vystydlý arktický vzduch. Když je sníh, tak se země za jasné noci ochlazuje a ve dne se moc neprohřeje, protože sníh odráží sluneční záření. Nad to přišel teplý vzduch, takže inverze sahá do kilometru a půl, výrazná je v nižší části. Když je u země studený a těžký vzduch, tak se nepomíchává s žádným jiným, a vše, co se vypustí z továren, kamen, kotlů a aut, zůstává v místě, protože ani nefouká.

Takže všechny faktory působí dohromady?

Inverze je extrémně silná tím, že vzduch je extrémně suchý a velice propustný pro dlouhovlnné záření, takže se země výborně ochlazuje na extrémně nízké teploty, které jsme zaznamenali v posledních nocí. Takové noci a rána vzduch drží těsně u země a vůbec se s ničím nemíchá. Když přišel teplý vzduch, tak je na horách tepleji než v nížinách. Ta situace je dlouhotrvající a pravděpodobně souvisí s teplou Arktidou.

Mluvilo se o tom, že loňský rok byl zřejmě nejteplejší za dlouhou dobu, ale když se planeta podle mínění většiny odborníků celkově otepluje, čím si vysvětlit občas až arktické mrazy, a to dokonce v takových oblastech, jako je jižní Evropa?


Teplá Arktida způsobuje takovou zvláštní věc, že se studený vzduch z Arktidy může přelít někam daleko na jih a naopak velice teplý do Arktidy. Takže Arktida je o hodně teplejší, než bývala, ale ten vzduch tam teď, když je polární noc, vystydne, a zejména z kontinentů potom může přijít vzduch studený, třeba ze Sibiře nebo severního Ruska. JAN HOLAN

Bohužel je to právě tím oteplováním, nejrychleji se totiž otepluje právě Arktida – letošní celoroční průměry jsou o 4 až 5 stupňů Celsia vyšší než na konci 19. století. Ještě teď je tam moře pořád teplé, není zamrzlé, tak jako bývá. Teplá Arktida způsobuje takovou zvláštní věc, že se studený vzduch z Arktidy může přelít někam daleko na jih a naopak velice teplý do Arktidy. Takže Arktida je o hodně teplejší, než bývala, ale ten vzduch tam teď, když je polární noc, vystydne, a zejména z kontinentů potom může přijít vzduch studený, třeba ze Sibiře nebo severního Ruska. A to se právě stalo. Takovéto případy, kdy se to zamíchá daleko na jih, nebo naopak na sever přijde teplý vzduch, jsou častější než v minulosti. A budou ještě častější, čím víc se Arktida ohřeje. Souvisí to ještě s tryskovým prouděním ve stratosféře. Teď je proudění takové, že k nám nepřicházejí tlakové výše a níže tak, aby se střídaly, občas zapršelo a občas bylo slunce nebo nasněžilo, ale máme tu trvalý ledový vzduch. Naopak mokrý vzduch přišel daleko na jih, až do Afriky. Dnes bylo třeba v Norsku stejně teplo jako v Turecku a ve Španělsku. V Norsku nemají žádný sníh, zatímco v Itálii ho mají poněkud více, než by chtěli.

U nás nejsou dlouhotrvající mrazy historicky žádnou výjimkou. V čem to pro přírodu může být výhoda?

Nevím, jestli takhle velké mrazy jsou výhoda. Řekl bych, že ne. Je docela dobré, že ve spoustě případů je půda zakryta sněhem. Myslím, že mrazy zatím ještě nebyly úplně extrémní, a ještě není tak pokročilá vegetační sezóna, že by to tak moc vadilo. Navíc je příjemné, že je sluníčko – kdyby byly velké mrazy a zatažené černé nebe, tak to snášíme hůře. Nicméně právě to jasné nebe způsobuje extrémně špatné rozptylové podmínky minulých dvou dní. Problém může trvat dlouho. Pro přírodu to, že trvá stále chladné počasí, je v zásadě dobře – horší je, když je chvilku teplo, a pak velký mráz. To se také stává a opět za to můžou vpády arktického vzduchu, které, jak se zdá, budou častější, i když v průměru jsou zimy teplejší. Ta letošní zima je taková obyčejná, jakou já pamatuji, když jsem byl mladý.

Výhoda může být v tom, že se zlikvidují slabé kusy zvěře, nemoci, paraziti, a pokud by bylo víc sněhu, tak se posílí podzemní vody. Je to tak?

Ano, ale sněhu je málo, z hlediska vodní hodnoty to není moc. Slimáci pravděpodobně vymrznou a u nás není žádný problém. Ale v některých zemích problém je – v Srbsku nebo na jihu v Turecku jsou mrazy opravdu extrémní, i v Řecku a Itálii to dělá problémy. Nejsou na to zvyklí, mrzne jim voda a je to těžká situace. My jsme na tom docela dobře. U nás spočívá problém s oteplováním v tom, že mohou být extrémní letní bouřky, sucho a povodně. To jsou věci, které se čekají, že budou častější, a jsou častější.

Třeba geolog Václav Cílek odhaduje, že na tři teplé zimy může přijít jedna studená. Vidíte to podobně?

To bych si netroufal takto odhadovat. V průměru jsou zimy teplejší, ani ta letošní nebude pod nějakým průměrem. Zimy jsou většinou takové, jako byly minulé 4 roky. Ta letošní se vrátila ke starému normálu.

autor: tpa
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.