Petr Ginz – básník a kreslíř, který zahynul v Osvětimi. Jeho kresba se dostala až do vesmíru

14. únor 2017

Petr Ginz je chlapec, jehož jméno zná snad celý svět. Přinášíme vám příběh mladého básníka, spisovatele, kreslíře a šéfredaktora terezínského časopisu Vedem, který zahynul v roce 1944 v Osvětimi.

Petr Ginz pocházel ze smíšené rodiny. Jeho otec byl Žid, matka nežidovského původu. Oba byli vášniví esperantisté. Malý Petr miloval verneovky, sám už v jedenácti letech dokončil román „Návštěva z pravěku“, který je parafrází díla Julese Verna.

Vtipné citáty z Terezína

Po okupaci si vedl deník, ve kterém kromě osobních zážitků popisuje očima chlapce postupující perzekuci Židů a situaci v Praze v době protektorátu. V roce 1942, když mu bylo 14 let, byl transportován do terezínského ghetta. Našel v něm podporu pro svoji tvorbu od vychovatele a spolubydlícího Waltra Eisingera, který se staral o vzdělání chlapců v budově.

Tam také vznikl časopis Vedem, který pod taktovkou Ginze vycházel každý pátek. Obsahoval poezii, eseje, recenze na knihy, příběhy a vtipné citáty týdne. Na sklonku války, v roce 1944, se ale Petr dostal do transportu do Osvětimi, kde zahynul v plynové komoře. Bylo mu 16 let. Jeho rodiče a sestra válku přežili.

Logo

Země z měsíce

Slavná černobílá kresba s názvem „Země z Měsíce“, kterou Petr Ginz nakreslil v Terezíně, se zachovala v jeruzalémském muzeu holocaustu Jad Vašem. Když se v roce 2002 rozhodlo o vyslání prvního izraelského astronauta do vesmíru, i díky iniciativě Petrovy sestry Chavy Pressburgerové vzal o rok později astronaut Illan Ramon kopii obrázku na palubu.

Raketoplán ale 1. února 2003 při návratu do atmosféry explodoval a celá posádka zahynula. V následujícím roce byla po Petru Ginzovi pojmenována nově objevená planetka s pořadovým číslem 50413.

autoři: ldv , vis
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.