Rok 2018 ve vědě: rušno bude ve vesmíru i při zkoumání lidského genomu
Vědci v nadcházejícím roce očekávají celou řadu převratných objevů. Můžeme se těšit na hlubší průzkum blízkého i vzdáleného vesmíru, nově objevené exoplanety i úpravy lidského genomu. Spousta dalších objevů ale vědcům bude nejspíš nadále unikat.
Hodně rušno bude ve vesmíru. V první řadě musíme určitě zmínit plánovaný start nejsilnější rakety současnosti, Falcon Heavy americké společnosti SpaceX. Raketa by po dlouhých odkladech měla poprvé letět do vesmíru v lednu.
Zakladatel SpaceX a taky automobilky Tesla Motors miliardář Elon Musk zvolil jako zkušební náklad nový elektromobil Tesla Roadster. Raketa auto zkusí navést na dráhu k Marsu a Musk dokonce na Twitteru poznamenal, že kdo auto ve vesmíru najde, ten si ho může nechat.
<script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
Server ScienceAlert tak trochu ironicky poznamenal, že velký krok v dobývání kosmu určitě udělají Čína a Indie, a zároveň si toho nikdo nevšimne. Tyto mocnosti zájmu světové veřejnosti, co se vesmíru týče, zatím trochu unikají. Přitom Čína plánuje vyslat sondu na odvrácenou stranu Měsíce a vysadit tam robotické vozítko.
Indická a japonská sonda
Server ScienceAlert přinesl přehled objevů, na které budeme čekat marně. Podle serveru nejspíš uslyšíme spoustu informací o tom, jak úžasný je nanomateriál grafen, ale pořád ho nikdo nedokáže prakticky využít. Nejspíš taky opět nenajdeme lék na chronickou bolest zad. Podle serveru se taky určitě zase objeví pár studií o tom, že naše střevní bakterie ovlivňují všechno od depresí přes Parkinsonovu chorobu až po naši emoční stabilitu, přičemž ale takové výzkumy jsou obvykle dost spekulativní. A server popíchl i vědce z urychlovače CERN, kteří určitě zase zkusí nabourat hranice našich představ o fyzice.
Už 27. července se dočkáme zatmění Měsíce. Jeho úplné zastínění naší planetou bude trvat hodinu a tři čtvrtě a bude to tak největší zatmění v tomto století. Kdo ho promešká, bude si muset na další podobný úkaz počkat téměř přesně 11 let, do června 2029.
Indie vysílá v březnu na Měsíc svou druhou vesmírnou sondu Chandrayaan-2. Jejího předchůdce vyslala indická kosmická agentura ISRO na oběžnou dráhu Měsíce před deseti lety. Tehdy ale šlo jen o satelit, druhá verze Chandrayaan nese i lunární vozidlo.
Druhou asijskou zemí, která se chystá poslat své vědecké přístroje do vesmíru, je Japonsko. Tokio v červenci pošle sondu Hayabusa k asteroidu 162173 Ryugu, kde má odebrat vzorky a přivézt je zpátky na zem. Něco podobného se už Japoncům podařilo v roce 2005.
Své plány má i americká NASA. V květnu plánuje poslat novou sondu Insight na Mars. Ta tam má měřit zemětřesení, informace o otřesech půdy mají objasnit složení středu planety. Kromě toho je Insight vybavená nástroje, které mají detailněji zkoumat půdu planety.
Editace lidského genomu
Server CNET zmiňuje, že vědci ve Velké Británii by letos měli dokončit plán zmapování genomu sto tisíc lidí. Díky tomu by vědci mohli mimo jiné lépe pochopit, jak se lidský genom dá editovat v rámci systému CRISPR Cas9.
Ten umožňuje přestřihnout genom v jakémkoliv místě, což znamená, že v budoucnu tak budeme moct léčit řadu dosud neléčitelných chorob. Ale na druhou stranu, technologie je zatím pořád ještě v počátcích.
Jak řekl stanici Radio New Zealand biochemik Ian Hayden z University of Washington, CRISPR vyvolal velké pozdvižení, ale zatím rozhodně není možné třeba upravit genom embryí, aby se nerodily děti s genetickými poruchami, jak si mnozí vědci slibují. Nástroj se zatím začíná používat v medicíně, nebo třeba v zemědělství pro šlechtění odolnějších plodin.
Tlak na vědce
Odborníci ze ZOO ve Dvoře Králové zkusí zachránit nosorožce severní bílé. Chtějí oplodnit vajíčka posledních žijících samic a embrya pak donosí příbuzný druh nosorožce. Za pozornost stojí i brněnská expedice, která v těchto dnech odjíždí na Antarktidu na polární stanici Johana Gregora Mendela. A Akademie věd chystá velký nábor mladých vědců, kterých je nedostatek.
Server LA Times poukazuje na stupňující se tlak na americké vědce ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Na růžích nebudou mít ustláno určitě klimatičtí vědci, kteří musí neustále vyvracet pochybnosti o změnách klimatu. A vláda jim také nedávno zakázala používat některé termíny, jako třeba transgender nebo diverzita. Na druhou stranu, stovky amerických vědců plánují podle serveru vstoupit do politiky a kandidovat ve volbách do Sněmovny reprezentantů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
