Český Plečnik na seznamu UNESCO nebude, Slovinci odstoupili od společné nominace

4. leden 2018

Slovinci chtějí dostat stavby architekta Plečnika na seznam UNESCO, a to sami, bez spolupráce s českými kolegy. Společná nominace Nadčasová humanistická architektura Josipa Plečnika v Lublani a v Praze se přitom chystala šest let a měla se posílat už letos. Slovinci se tak rozhodli na doporučení expertů připravit jen nominaci národní, podle odborníků má totiž větší šanci na úspěch.

„Přeshraniční nominace, které podává více států, a zároveň sériové, tedy že nejde jen o jednu lokalitu, jsou vždy velice komplikované. Je to běh na dlouhou trať. Je mi to velmi líto, protože jsme o společnou nominaci velmi stáli a intenzivně ji připravovali,“ přiznává památkář Josef Štulc.


Byl to velký architekt 20. století a jsme hrdí, že podle mého nejcennější část jeho díla máme na Pražském hradě.Josef Štulc

Místopředseda českého komitétu ICOMOS ale má pro Slovince pochopení, protože svého Plečnika na seznamu nemají a velice o to stojí. Jedno z nejcennějších děl slovinského architekta, tedy úpravy Pražského hradu, už totiž na seznamu je, a to jako integrální součást historického jádra Prahy.

„Nám šlo zejména o kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech. Věřím, že se ho posléze podaří na seznam dostat, ale nechceme a ani nemůžeme Slovincům v podání žádosti bránit. Naše vztahy zůstávají přátelské,“ upozorňuje.

Plečnik je podle historika umění jeden z nejvýznamnějších představitelů rané moderny a nejtalentovanějším z žáků vídeňského architekta Otto Wagnera. „Vytvořil si velmi osobitý styl a nechal se inspirovat samými počátky evropské architektury v Mykénách nebo na Krétě. Výsledkem byla působivá syntéza, kterou v jeho generaci nikdo jiný nedokázal,“ uzavírá.

autor: bur
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.