Až budou vojáci OSN hlídkovat u ruských hranic, válka na Ukrajině by mohla skončit, říká analytik

20. září 2017

Rada bezpečnosti OSN zvažuje vyslání mírotvorných sil na východoukrajinský Donbas. Misi podporuje Rusko, Německo i ukrajinský prezident Petro Porošenko. Zúčastněné strany se ale zatím neshodnou na tom, kde by měli vojáci OSN hlídkovat i na celkové podobě mise. „Myslím si, že k vyslání vojenské podpory spíš nedojde,” říká analytik Michal Lebduška, z Asociace pro mezinárodní otázky.

Lídři zemí nemají podle Lebdušky jasno v tom, jakou funkci by měli vojáci OSN na Ukrajině plnit. „To je zcela zásadní věc pro to, jak to působení vůbec mělo vypadat,” říká.

„Na jedné straně máme Rusko, které chce misi jen s omezeným mandátem a s tím, že by měli pouze chránit pozorovatelskou misi OBSE, která tam už dlouhodobě působí. Zároveň by podle Ruska měly být jednotky rozmístěny pouze okolo frontové linie,” vysvětluje analytik.

Na druhé straně stojí Ukrajina, která má zájem o to, aby byly jednotky rozmístěny v celém Donbasu a na rusko-ukrajinské hranici.

Konec konfliktu


Pro Ukrajinu je mnohem výhodnější, aby byly jednotky přímo na hranicích s Ruskem, protože tím de facto může celý ten konflikt velmi reálně skončit. Michal Lebduška

„I ta varianta, že by byly jednotky na frontě, by přinejmenším zastavila přímé boje. Na druhou stranu to ale legitimizuje rozdělení Donbasu, je to výhodné pro Rusko,” říká Lebduška.

„Pro Ukrajinu je mnohem výhodnější, aby byly jednotky přímo na hranicích s Ruskem, protože tím de facto může celý ten konflikt velmi reálně skončit. Ukrajina může znovu včlenit ta území pod svoji vládu,” popisuje.

Zase ruští vojáci

Návrh počítá s možností, že by v jednotkách OSN měli být ruští vojáci. „To Ukrajina vnímá samozřejmě velmi negativně, protože ruští vojáci, byť se k tomu Rusko nepřiznává, ale důkazů je spoustu, působí přímo na Donbasu. To hnutí je z Ruska podporované, takže je to v podstatě legitimizace Ruska jakožto agresora,” myslí si analytik.

Kyjev by rád získal ze Spojených států protitankové rakety, které by podle ukrajinských vojáků zcela změnily situaci na frontě. Ruský prezident Putin ale před případnými dodávkami amerických zbraní Ukrajině varoval.

Logo

Ruské veto

Pokud dojde k vyslání mise OSN podle ruských představ, nelze to podle Lebdušky hodnotit jako pokrok v řešení celého konfliktu. „Na Donbasu by tak zůstal zamrzlý konflikt, Rusko by se mohlo stavět do role mírotvůrce, kterým na východě Ukrajiny není. Zároveň skrze konflikt může stále ovlivňovat dění na Ukrajině,” vysvětluje.

Analytik pochybuje o tom, že by došlo k variantě, kterou si přejí Ukrajinci. „Už jen z toho prostého důvodu, že o tomto rozhoduje Rada bezpečnosti, ve které má Rusko veto. Myslím si, že k vyslání mise spíš nedojde," říká.

autor: rkr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.