Boj o Bílý dům: Překvapivé momenty v historii prezidentských voleb v USA

Harry Truman: Prezidentem navzdory průzkumům

Když v roce 1945 zemřel národem milovaný Franklin Delano Roosevelt, šéfem Bílého domu se stal jeho viceprezident Harry Truman. Se zahraniční politikou měl nulové zkušenosti. Novinářům tehdy řekl, že se cítí, jako by na něj spadl Měsíc, hvězdy a všechny planety. Právě začínala studená válka a Trumanova popularita rychle klesala. Pokud by mandát obhájil, vládli by demokraté pět funkčních období za sebou.

Spousta lidí v Americe si myslí, že Ronald Reagan dokázal komunikovat s Íránci, kteří drželi americká rukojmí, a zajistil, že budou propuštěni až po jeho zvolení, protože se mu hodilo, aby mohl Carterovi podsouvat, že jeho zahraniční politika je totální neúspěch, že se mu všichni vysmívají a jeho důraz na lidská práva je slabost. KRYŠTOF KOZÁK

Předvolební průzkumy v roce 1948 do poslední chvíle tvrdily, že se prezidentem stane republikán Thomas Dewey. „V té době ty průzkumy veřejného mínění zdaleka nebyly tak sofistikované jako dnes, podobně jako v případě brexitu se zapomnělo na venkovské voliče. Například byly dělané v neděli na výstavách. Truman vyhrál právě v menších městech u lidí, kteří nebyli v průzkumech zastoupení,“ upozorňuje amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Richard Nixon: Vítěz i přes Watergate

Richard Nixon dokázal v roce 1972 dosáhnout znovuzvolení, ačkoliv se v deníku Washington Post už začala odvíjet aféra Watergate – možná největší skandál v amerických dějinách. Už v létě roku 1972 deník Washington Post zjistil, že republikáni z tajného fondu financovali odposlechy Demokratické strany. V listopadu téhož roku Nixon vyhrál většinou 49 států z 50. Odstoupit musel pod tíhou důkazů až o dva roky později.

Ronald Reagan: Kouzlo televizní debaty

Překvapením bylo i vítězství Ronalda Reagana, bývalého herce z kovbojek a guvernéra Kalifornie bez zkušeností z federální politiky. Rozhodla jediná televizní debata, ve které Reagan obvinil prezidenta Jimmyho Cartera z neúspěchu při řešení ekonomické krize i jednání o propuštění amerických diplomatů zajatých v Íránu. Těsně před diskuzí Jimmy Carter v průzkumech vedl o 8 procentních bodů, po přenosu už na charismatického Reagana ztrácel 3 procentní body a ve volbách o týden později republikánský kandidát drtivě vyhrál.

George W. Bush: Volbu potvrdil soud

Vůbec nejtěsnější prezidentský souboj ale Američané prožili až v roce 2000. Na počet hlasů George W. Bush prohrál, na rozdíl od Demokrata Ala Gora ale získal těsnou většinu volitelů po vítězství na Floridě. Bushovo vítězství potvrdil až soud, který zastavil přepočítávání hlasů. V prezidentských volbách v USA zkrátka není nic jisté.

Číňané by v Bílém domě raději viděli Donalda Trumpa

Volby v USA s napětím sledují i představitelé Číny a Ruska. Zemí, které se ostře vymezují vůči zahraniční politice Spojených států a které vytvářejí spojenectví právě kvůli sporům s Washingtonem. Zejména Čínská lidová republika se snaží získat větší vliv v asijsko-pacifickém regionu, a to na úkor USA, i proto její výdaje na zbrojení stále rostou. Pro rok 2016 měly podle Pekingu činit 147 miliard dolarů.

Postupné vyostřování čínsko-amerických vztahů potvrzuje i bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář, který ale nepředpokládá, že by v nejbližší době tyto spory mohly přerůst v ozbrojený konflikt: „Číňané jsou docela pragmatici. Myslím, že opravdu hodně záleží na tom, kdo bude prezidentem Spojených států, jestli k tomu vyostření dojde nebo jestli bude spíše preferováno diplomatické řešení.“

A koho by tedy Čína raději viděla v Bílém domě? Podle Petra Koláře kandidáta Republikánů – Donalda Trumpa prý berou spíše jako byznysmena, se kterým by se snad mohli domluvit, zatímco s Hillary Clintonovou už mají své zkušenosti.