Byty mají až směšně vysoké ceny. Málo stavíme a déle žijeme, vidí důvody realitní expert

V současnosti se téměř neliší cena, za kterou chce majitel nemovitost prodat a částka, za kterou ji reálně prodá. „Někdy může být konečná prodejní cena paradoxně vyšší než ta, kterou si prodejce původně stanovil. Poptávka je totiž vyšší než nabídka,” vysvětluje Roček.

„Byty se staly nedostatkovým zbožím. Kdybychom se vrátili o pět let zpátky, rozdíl mezi nabídkovou a prodejní cenou by mohl být zhruba deset až dvacet procent do mínusu. Tehdy byla situace obrácená, nabídka byla vyšší než poptávka, respektive poptávka nebyla téměř žádná. Díky tomu si kupující byli schopni usmlouvat slevu,” říká.

Nesmyslné ceny

Jediným receptem je začít víc stavět, jiný není. V roce 1975 se postavilo 100 tisíc bytů ročně. Dnes se jich staví 25 tisíc. Milan Roček

Podle experta na realitní trh se nacházíme ve „zvrácené situaci”. „Na trhu se vyskytuje relativně velké množství lidí, kteří nepotřebují prodat nemovitost. Reagují na tržní situaci tak, že si řeknou o úplně nesmyslnou cenu. Děje se bohužel i to, že za směšně vysokou cenu svoji nemovitost prodají,” popisuje host.

„I to je jeden z faktorů, který tlačí cenu bytů a domů nahoru. Nejsme v situaci, kdy bychom měli vyrovnanou potřebu kupovat a prodávat.”

Děti nedědí

Ceny nemovitostí jsou vysoké, protože jich je nedostatek. Nestaví se jich úměrně poptávce. To je podle Ročka hlavní důvod současné situace. „Aktuálně se nestaví, a to není otázka posledních dvou let. Je to sklizeň něčeho, co jsme zaseli před patnácti až dvaceti roky,” říká.

Teď developerské firmy nakupují dosud bezcenné pozemky parků a veřejné infrastruktury, ze kterých se však razítkem jednoho úředníka stává stavební plocha. Na ní vzniknou kanceláře, obchody a byty|foto: Fotobanka RGBStock

Od roku 1995 se podle Ročka výrazně zvolnila výstavba nových bytů. „Zapomněli jsme, že se demograficky vyvíjíme, že se vyvíjíme věkově, že tu proběhly typické populační křivky. Žijeme déle, takže nejsilnější generace z poválečného boomu stále žije a ještě nějakou dobu žít bude. To je nezvyklé, oproti situaci před dvaceti lety, kdy si byty generace vyměňovaly. V současnosti děti nedědí,” podotýká.

Bydlení pro Husákovy děti

Zapomněli jsme, že se demograficky vyvíjíme, že se vyvíjíme věkově. Milan Roček

„Husákovy děti jsou dnes v poměrně silném zastoupení, jde o druhou nejsilnější dekádu. Tito lidé jsou dnes v produktivním věku a řeší buď své první bydlení nebo to druhé. Už jen tento fakt nám vytváří obrovský tlak na množství bytů,” tvrdí Roček.

Další změnou jsou méně četné rodiny. „V Praze žije 68 procent jedno- nebo dvoučetných domácností. Rozvodovost se zvýšila z šesti procent po válce na současných více než padesát procent. Do toho se v posledních deseti letech přidal trend singles. Všechny tyto parametry nám vytvářejí potřebu na kvantitu bytů,” vysvětluje host.

„Když se to všechno potká s tím, že se nestaví nové domy, tak nám vzniká tak trochu smrtící koktejl. Jediným receptem je začít víc stavět, jiný není. V roce 1975 se stavělo sto tisíc bytů ročně, dnes se jich staví čtvrtina.”