Český chřest zažívá renesanci, objednává si ho i královská rodina z Dubaje

13. duben 2017

O český chřest je v zahraniční velký zájem. Je žádaný kvůli své chuti, kterou ovlivňuje především kvalita a vhodnost půdy, a jeho sezona začala právě v těchto dnech. Vyváží se například do Německa, ale i do Dubaje, odkud si ho objednává královská rodina. Může se z chřestu stát plodina, na které bude vydělávat čím dál víc tuzemských zemědělců? „Máme velice schopné pěstitele, dělají to kvalitně,” říká prezident Agrární komory České republiky Zdeněk Jandejsek.

Český chřest byl v historii slavný, dodával se třeba na císařský dvůr ve Vídni nebo do Říma. V 50. letech minulého století jeho pěstování ale skončilo. „V současnosti prožívá tato plodina renesanci. Projevovalo se to řadu let, hlavně u sousedů v Německu. V posledních letech začíná být velice populární i u nás. Je to velice zdravá zelenina, je dobře, že se o ni zajímá řada pěstitelů a produkce se začíná zvyšovat,” myslí si Jandejsek.


Chřest se bude konzumovat ve větším, je otázka, kdo na tom trhu bude. Dnes už můžeme říkat, že se znovu vrací značka českého chřestu. Když to budeme dobře propagovat, tak se prosadí.Zdeněk Jandejsek

Vyplatí se českým zemědělcům chřest pěstovat? „Vyplatí se jim to z toho důvodu, že český chřest má historicky velmi dobrý zvuk. Je to zelenina, která byla uznávaná tradicí a kvalitou. U nás máme velice schopné pěstitele, dělají to kvalitně. Myslím si, že se prosadí. Je to otázka spíš komerce a propagace,” odpovídá Jandejsek.

Speciální půda a podnebí

„Nemyslím si, že jde pouze o módní vlnu. Zájem neopadne. Chřest se bude konzumovat ve větším, je otázka, kdo na tom trhu bude. Dnes už můžeme říkat, že se znovu vrací značka českého chřestu. Když to budeme dobře propagovat, tak se prosadí,” myslí si prezident Agrární komory.

„Pěstitelé by měli dělat různé nabídkové akce, dávat se do řady časopisu, televize a rozhlasu. Je ale nutné říct, že se nedá pěstovat všude. Jde to vlastně jen na pánvi kolem Mělníka, něco na Moravě. Je k tomu potřeba speciální půda a podnebí,” říká host.

Zrušené kontakty

Žatecký chmel

V případě vývozu další české ceněné plodiny, chmele, podle Jandejska pochybil stát. „Chmel je pro nás komodita, kterou jsme nikdy neměli dostat do tohoto stavu. Nikdo se o něj nezajímal, stát jeho export nepodporoval. Když jsem byl v roce 1996 v Brazílii, vysmívali se nám, že jsme pustili takhle obrovský trh Německu a zrušili jsme obchodního radu,” říká.

„Pochybilo ministerstvo zemědělství v tom, že export chmele nepodpořilo dotacemi, ale hlavně pochybilo ministerstvo zahraničí a obchodu, které zrušilo obchodní rady a kontakty v Brazílii, tedy zemi, která má 200 milionů obyvatel. Je to skoro směšné,” myslí si prezident Agrární komory České republiky.

autor: kko
Spustit audio