Čeští vědci dokáží vyrobit účinnější antibiotika. Inspirovali se přírodou

19. květen 2017

Čeští vědci z laboratoře BIOCEV přišli na způsob výroby účinnějších antibiotik. Ta se mají jmenovat CELIN a ODCELIN. Měla by být několikanásobně silnější než běžné antibiotické léky. Některá by měla dobře zabírat například i proti malárii, streptokokům a stafylokokům. Nové látky si vědci nechali patentovat a nyní je testují.

Podle vedoucího výzkumu Jiřího Janaty se v posledních letech daří objevovat účinnějších antibiotika ze stávajících skupin jen velmi vzácně:

„Inspirovali jsme se tím, jak ty látky vyrábí příroda. Skládá je ze stavebních dílů částic – takových cihel, které jsme my poskládali trochu jinak a dostali jsme ještě účinnější látky,“ popisuje vedoucí laboratoře Struktura a funkce přírodních látek BIOCEV.


Částečně šlo o náhodu. Podobných kombinovaných látek jsme připravili kolem 150, a to jsme publikovali. V průběhu recenzního řízení článku nás oponenti požádali, abychom vyzkoušeli biologickou aktivitu.Jiří Janata

Podstata přípravy nových antibiotik spočívá v kombinaci celesticetinu a linkomycinu. „Jde o přírodní látky produkované půdními mikroorganismy, které jsou známé už od 60. let. Po desítky let ale nikoho nenapadlo tyto dvě látky kombinovat. Linkomycin je totiž nejúčinnější látkou svého druhu, ale celesticetin je naopak účinný málo,“ vysvětluje Janata.

Druhý důvod byl praktický – chybějící znalosti. Teprve v posledních letech se podařilo poznat a ovládnout biosyntézu těchto látek, aby bylo možné vytvářet látky nové. „Vystačili jsme si bez chemické syntézy. Pro komerční využití je to ale málo, jsme schopni připravovat miligramy této látky. Potřebujeme účinnější systém, čekají nás ještě tak dva roky práce. A pak dalších několik let klinického testování,“ dodává.

Bakterie jsou stále odolnější

„Je to optimistická představa, vývoj léků mnohdy trvá delší dobu kvůli různým komplikacím, jakmile se zahájí testování na lidech. V každém případě zde ale vidím naději,“ říká Josef Suchopár, statutární ředitel interakční akademie DrugAgency.


Farmaceutický průmysl se v posledních letech věnoval vývoji a výzkumů antivirotik, antibiotika jsou takovou popelkou.Josef Suchopár

Ročně podle Světové zdravotnické organizace umírá na 700 tisíc lidí kvůli neúčinnosti antibiotik. Bakterie se totiž geneticky pozmění tak, že jim léky nemohou ublížit. „Bakterie si umí předávat genetickou informaci – poučují se o tom, jak se bránit proti antibiotikům,“ upřesňuje.

Bakterie také mohou vytvořit formy transportních systémů, které to antibiotikum vylučují z buňky. Mechanismů je velké množství. „Největším problémem z hlediska vývoje rezistence je spotřeba antibiotik a jejich neúčelné používání v humánní i veterinární medicíně. Vznikají tak i multirezistentní kmeny bakterií, které nereagují na žádná antibiotika.“

autor: bid
Spustit audio