Čtvrtstoletí od rozpadu Československa: jsou na tom lépe Češi, nebo Slováci?

„Vybrali jsme si nejprve patnáct témat, která považujeme za klíčová: růst platů a růst cen, délku života, vymahatelnost práva, zadlužení domácností, nezaměstnanost mladých a podobně. Samozřejmě taky „národní disciplíny“ pití piva a lední hokej. U všech jsme pak shromáždili data za posledních 25 let nebo i déle a ukázali, jak se za tu dobu statistiky změnily,“ vysvětluje jeden z datových novinářů Jan Boček.

Těsně po rozdělení země si například Češi z průměrného platu mohli koupit asi 100 kilo másla, Slováci necelých 80 kilo. Po rozdělení federace rostla kupní síla v obou zemích podobnou rychlostí a tak je rozdíl podobný i dnes, Češi si stále mohou pořídit asi o pětinu víc másla než Slováci. Podobné je to i s většinou ostatních potravin a spotřebního zboží. Když to zobecním, kupní síla Čechů je dnes na 87 procentech průměru Evropské unie, Slováci na 77 procentech. Obě země dohánějí Unii přibližně stejně rychle.

Čtěte také

Obě země se obrovsky liší například v nezaměstnanosti lidí mezi 15 a 24 lety. „Zatímco v Česku je nezaměstnanost mladých nejnižší v Evropě, Slovensko se po ekonomické krizi dostalo s 35% nezaměstnaností do společnosti jihoevropských zemí, odkud mladí lidé utíkali hledat práci jinde,“ vysvětluje Boček. Češi naopak za prací téměř necestují, maximálně do sousedního Německa. Slováků je v zahraničí 320 tisíc, Čechů 150 tisíc.

Obě země se podle statistiky až nečekaně liší v pití piva: Češi od sedmdesátých let pijí stále stejně, zatímco na Slovensku po revoluci klesla spotřeba piva na polovinu.

A všechno ostatní, například vymahatelnost práva, rozvodovost nebo hokejové výsledky, najdete v kvízu na webu iRozhlas.cz. Datoví novináři vytvořili grafický kvíz, kde máte uhodnout zemi podle tvaru křivky.