Další generace už neuvidí stejný Bělověžský prales, zmizí Evropa stará dva tisíce let

18. říjen 2017

Dnešní Plus

Bělověžský národní park je slavný díky jedné z posledních evropských populací zubrů. V poslední době se o něm také často mluví kvůli tomu, že polská vláda porušuje zákaz Evropského soudního dvora a pokračuje v zesílené těžbě dřeva i v chráněných oblastech lesa.

Do jedné části pralesa se ale motorová pila ještě nikdy nedostala. Už téměř osmdesát let je totiž v nejcennější části rezervace bezzásahová zóna, do které ani nesmí žádný návštěvník vstoupit bez akreditovaného průvodce.

„Vítejte v Evropě, jak vypadala před dvěma tisíci lety. Evropa byla tehdy pokryta pralesem a zubři žili naprosto všude,“ říká zástupce ředitelky Bělověžského národního parku Mateusz Szymura.

Bělověžský prales má rozlohu asi 152 čtverečních kilometrů. Zóna pod přísnou ochranou, kde člověk nesmí nijak zasahovat, tvoří asi třetinu. „Množství mrtvého dřeva ze stromů je poměrně velké – je to okolo čtvrtiny celkové biomasy pralesa. Mnoho lidí má pocit, že ještě neviděli tak neuklizený les,“ popisuje Szymura.

Jsou tu stromy různého stáří i velké množství malých stromků. Nejstarší stojící stromy jsou duby, mohou mít kolem 500 až 600 let. Kvůli globální změně klimatu ale podle Szymury příští generace neuvidí stejný prales. „Před šedesáti lety byla průměrná roční teplota 7° C na jihu v Krakově. Teď už je v Bialystoku.“