Dealeři u škol už jsou minulostí. Tři čtvrtiny dětí ale vědí, u koho sehnat drogy, varuje adiktolog

„V průběhu základní školy se proměňuje charakter intervencí. U prvňáčků a druháků pracuje například s pohádkovým příběhem, který funguje jako projektivní materiál pro děti. Nástroje by zároveň měly být přizpůsobeny věkové skupině, být pro ně přijatelné, srozumitelné a současně reálně měnily jejich chování. Všichni vědí, že nemají kouřit, a přesto spousta lidí kouří,” popisuje adiktolog Michal Miovský z Univerzity Karlovy.

Opačný účinek

Preventivní výuka by podle něj měla být začleněná do běžného vyučování. Takzvané jednorázové protidrogové programy nepovažuje za účinné. Důležité je, aby na sebe informace navazovaly a děti je dostávaly ve správnou dobu.

Když se v sedmé třídě objeví protidrogové informace určené pro páťáky, děti se jim nejspíš vysmějí. Když to ale bude opačně, hrozí horší následky.

Většina dětí, více než 75 procent, ví, na koho se obrátit, aby si uměli nelegální látku opatřit. Michal Miovský

„Předčasně spuštěný program, který není určen pro nižší věkovou skupinu, může mít jako vedlejší efekt situaci, ve které nebude děti odrazovat od užívání, ale zvýší pravděpodobnost užívání návykové látky. Je to něco, co se už některým programům bohužel stalo,” říká odborník na závislosti.

Zodpovědnost leží na škole

Ani systematická preventivní výuka není zázračná, obzvlášť, když se dítě pohybuje jako na bitevním poli mezi školou a rodiči. Obě strany to s ním nejspíš myslí dobře, dávají ale svým potomkům špatný příklad už tím, že se nedokáží dohodnout a přehazují si mezi sebou odpovědnost.

„Pedagogové dnes často nejsou schopni odhadnout a posoudit, co si vůči dítěti mohou dovolit. Dochází skutečně k tomu, že si k nim děti často dovolují věci, které by si dovolit neměly,” podotýká Miovský.

„Rodiče z toho za současného stavu profitují, ne ale ve prospěch dítěte. Vytvářejí situaci, ve které za všechno zodpovídá škola,” dodává.

jazykové škola, střední škola|foto: Fotobanka Pixabay

Na koho se obrátit

Velkou oblastí, na kterou se zaměřují represivní orgány i výzkumníci, je distribuce drog. Ukazuje se, že postavy dealerů, potulujících se v okolí škol, patří minulosti. Děti si dovedou drogy opatřit samy.

„Když se dětí zeptáte, jestli by věděly, na koho se obrátit ve své třídě nebo škole, kdyby chtěly sehnat drogy, odpovědí vám, že vědí. Většina, více než 75 procent, ví, na koho se obrátit, aby si uměly nelegální látku opatřit. To jsou témata, kterými bychom se měli zabývat,” upozorňuje profesor Miovský.

Bylo by ale chybou posílat děti na laboratorní testy a zjišťovat, kdo z nich užívá drogy. V konečném důsledku by takové testy mohly ublížit dětem i jejich rodinám. Interpretace výsledků testů totiž vyžaduje patřičně vzdělanou osobu.

Adiktologové už mají připravený návrh, jak testy na drogy začlenit do preventivního i represivního systému na školách. Musejí ho ale ještě otestovat.