Dějiny dětství: Za vraždu dítěte byla matka pohřbena zaživa a probodnuta kůlem

Smrt ve středověku - Foto: Wikimedia Commons, Public domain

Smrt ve středověkuFoto: Wikimedia Commons, Public domain

Dětské sňatky byly na denním pořádku. Děti se trestaly fyzicky a nikdy nebyly šťastné. A vždycky se k nim přistupovalo jako k malým dospělým... Na stereotypy kolem dětství se rozhodl detailně podívat Historický ústav Akademie věd. V unikátním projektu Dějiny dětství studuje z různých úhlů pohledu, jak se k dětem v průběhu staletí chovali rodiče a instituce.

Zatímco přístup k dětem byl v minulosti v mnoha případech daleko méně citlivý než dnes, za zabití novorozence čekal matky krutý trest - zahrabání zaživa a probodnutí kůlem. 

V rámci projektu Dějiny dětství řeší Historický ústav i dobovou problematiku infanticidy, tedy zabíjení dětí. Ředitel Historického ústavu Akademie věd Martin Holý popisuje, že tento prohřešek byl trestán zahrabáním a probodnutím matky až do 17. století. Později se od zahrabávání zaživa přistoupilo nejdříve ke stětí a následnému vykonání procesu zahrabání těla a jeho probodení kůlem. To se praktikovalo až do 18. století. 

Do zabití dítěte byly někdy zapojeny i porodní báby - Foto: Zdravotnické muzeum

Do zabití dítěte byly někdy zapojeny i porodní bábyFoto: Zdravotnické muzeum

Vědci vychází mimo jiné z takzvaných smolných knih, ve kterých se vedly záznamy o vyšetřování zločinů. Často prý šlo v těchto případech o nechtěná těhotenství, kdy by matka nemohla dále pracovat a uživit tak sebe ani dítě. Přestože ne vždy muselo jít o úmyslný trestný čin, brala tehdejší společnost zabití dítěte jako jeden z nejhorších přestupků proti lidskému i božímu řádu. 

Historik Robert Šimůnek říká, že zbavování se nechtěných dětí nemuselo být tak výjimečné, jak bychom se dnes mohli domnívat. Například Vilém z Rožmberka na panstvích svého rodu zavedl kvartální kontroly děveček a služebného personálu. Tyto kontroly vykonávali takzvaní „vědci znalí ženami“, kteří těhotenství odhalili a nekalému počínání nastávajících matek tak mohlo být zabráněno. 

„Někdy byly do věci zapojeny i porodní báby a jedním z těch krásných příkladů je, že matka hned po narození zaplatila právě porodní bábě za to, že dítě zahrabe někde daleko. Nicméně porodní bába si s tím nelámala hlavu a pohodila dítko hned za městem. Takže poté za tento čin pykaly obě dvě,“ vysvětluje Šimůnek. 

Jan Zelenka z Historického ústavu Akademie věd ale připomíná, že k historickým pramenům je potřeba přistupovat kriticky. Když totiž dnes slyšíme například příběh z pozdního středověku, kdy vesnická dívka vypověděla, že své nedávno narozené dítě našla mrtvé a v panice tělíčko pohodila prasatům, neuvědomujeme si například, že středověk ještě neznal fenomén náhlého úmrtí kojence nebo poporodní psychózu, se kterými se dnes relativně běžně setkáváme. 

Autor:  Radek Kříž
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace