Děti ohrožuje vyšší vzdělání. Rodiče se vyrovnávají s tlakem na výkon, ale neumí žít v rodině

„Vzdělání může paradoxně omezovat lidský rozvoj," říká prezident asociace AIFREF Jean-Pierre Pourtois, psycholog z univerzity v belgickém Monsu - Foto:  pixabay.com

„Vzdělání může paradoxně omezovat lidský rozvoj," říká prezident asociace AIFREF Jean-Pierre Pourtois, psycholog z univerzity v belgickém MonsuFoto:  pixabay.com

Děti ve vyspělém světě paradoxně ohrožuje i vyšší vzdělání. Tlak na výkon se ale může podepsat na jejich tradičních rodičovských schopnostech, upozornili světoví psychologové na kongresu asociace AIFREF v Praze. Vyšší vzdělání je ale jen jedním z rizik, která kvalitu života dnešních dětí ohrožují.

„Klíčové problémy dnešní doby jsou malá stabilita rodiny, obrovské životní tempo, orientace na výkon, nová média a jejich integrace do rodinného života," říká psycholožka Lenka Šulová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. 

Orientace na výkon a snaha o co nejlepší vzdělání pronásledují děti nejen v Čechách, ale v celém vyspělém světě. „Vzdělání může paradoxně omezovat lidský rozvoj," říká prezident asociace AIFREF Jean-Pierre Pourtois, psycholog z univerzity v belgickém Monsu. „Vzdělání je možné rozvíjet buď kvantitativně, nebo kvalitativně. V naší společnosti dáváme většinou přednost kvantitativnímu přístupu, který se rozmáhá skoro jako bulimie," upozorňuje Pourtois. 

„V naší společnosti dáváme většinou přednost kvantitativnímu přístupu ke vzdělání, který se rozmáhá skoro jako bulimie.“
Jean-Pierre Pourtois

Mladý člověk sbírá dovednosti pro svou kariéru, ale podle expertů hrozí, že přijde o dovednosti, které budou zásadní pro jeho rodinný život. V Japonsku nebo Jižní Koreji už vědci zaznamenali případy, kdy mladí lidé naprosto selhali v základních rodičovských dovednostech. Psycholožka Odette Lescarettová ve své studii sledovala mladé ženy z Jižní Koreje, které odjely studovat do Francie a vrátily se s doktorským titulem. „Nejen že své vzdělání po návratu do vlasti vůbec neuplatnily, ale nezvládaly ani rodinný život a propadly depresím," říká Lescarettová. 

Ve společnosti se podle vědců dějí revoluční změny, které dopadají na kvalitu života dětí. Je už například dostatečně prokázáno, že děti z chudších poměrů v ranném dětství slyší až o miliony slov méně než jejich vrstevníci, kteří vyrůstají v bohatších vrstvách společnosti, což se dá sledovat i na jejich mozku. Jenže ani když se dítě narodí bohatým a vzdělaným rodičům, nemá vyhráno. „Poznal jsem v Japonsku otce, který se neobešel bez mobilního telefonu, aby zjistil, že má plačící dítě pochovat v náručí," uvádí Pourtois. 

Vědci se proto snaží jít proti těmto neblahým společenským trendům. „Zaměřujeme se na oblast aplikování poznatků v praxi. Například profesor Pourtois založil celou síť vzdělávacích výchovných center, kam se můžou obracet rodiče, učitelé a dochází tam rády i děti," uzavírá Šulová. 

Autor:  Martin Srb
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace