Devět z deseti Čechů ví, jak užívat antibiotika. Bakterie jsou vůči nim ale stále odolnější

16. listopad 2017

Bakterie jsou stále odolnější proti antibiotikům, k čemuž přispívá i jejich nadužívání. Podle průzkumu se už devět z deseti Čechů ví, jak antibiotika správně užívat. Přesto je potřeba vyvíjet stále nové léky. Nejnovější a nejsilnější lék nemusí být vždy nejlepší volba pro pacienta. Přestože odborníci mluví o narůstající rezistenci bakterií proti lékům, v řadě případů se dá úspěšně použít i starý dobrý penicilin.

„Látek, které mají antimikrobiální účinky, jsou tisíce. Když se ale nové antibiotikum uvede na trh, necháváme si ho jako rezervní,” říká Jaroslav Hrabák z Plzeňské lékařské fakulty Univerzity Karlovy.


Snažíme se proto naopak volit antibiotika s úzkým spektrem, v ideálním případě antibiotikum, které by působilo jenom na mikroba, který vyvolal infekci. Helena Žemličková

V každodenní lékařské praxi se tak objevují převážně antibiotika starší, tradiční. „Pro každou infekci máme takzvané antibiotikum volby, což je lék, který by měl primárně předepisován, protože je pro danou infekci nejlepší,” vysvětluje Helena Žemličková z Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

Nejčastěji se antibiotika nasazují proti angínám a dalším nemocem krku. Ty bývají často virového původu a bez antibiotik se tak úplně obejdou. I tam, kde je potřeba je nasadit, stačí mnohdy obyčejný penicilin.

„Teprve když nemůžeme podat antibiotikum z důvodu resistence mikroba nebo alergie pacienta, volíme alternativní léčbu. Vždycky bychom se ale měli primárně snažit o to, abychom použili antibiotikum, právě z hlediska selekce resistence,” říká Žemličková.

Příliš mnoho karet

Sir Alexander Fleming na slavnostním ceremoniálu udílení Nobelových cen

V naší zemi se podle statistik nadužívají takzvaná širokospektrá antibiotika. Jsou to sice modernější léky než první generace antibiotik, z hlediska odolnosti bakterií jsou ale rizikovější. Před našimi mikrobiálními nepříteli totiž odkrýváme příliš mnoho karet tam, kde bychom kolo mohli uhrát s jediným esem.

„Čím větší je zásah do ekologie, tím větší je pravděpodobnost selekce té resistence. Snažíme se proto naopak volit antibiotika s úzkým spektrem, v ideálním případě antibiotikum, které by působilo jenom na mikroba, který vyvolal infekci,” popisuje lékařka.


V 50. letech několik lékařů tvrdilo, že infekční nemoci jsou již vyřešenou problematikou. Jaroslav Hrabák

Lékaři začali ukládat léky do rezervy po špatných zkušenostech z minulosti, kdy se nová antibiotika masově nasadila do praxe, ale bakterie si na ně rychle zvykly. Po několika letech tak léky ztratily na síle.

„V 50. letech několik lékařů tvrdilo, že infekční nemoci jsou již vyřešenou problematikou. Alexander Fleming, objevitel penicilinu, tvrdil, že je to krátkozraké a že se bakterie přizpůsobí. Tohle se děje. My pochopitelně nová a nová antibiotika vyvíjet musíme, protože se nechceme dostat do předantibiotické doby, kdy bychom neměli čím léčit. Ale je to opravdu nejistý proces,” upozorňuje Hrabák.

Náhradu za antibiotika zatím medicína nezná, proti bakteriálním nákazám a resistencím se ale dá bránit i jinými způsoby – a i tam je co zlepšovat. Řada pacientů se nakazí v nemocnici, každý člověk, který byl hospitalizovaný v zahraničí, je ve větším ohrožení.

„Například i dezinfekční přípravky jsou testovány na to, jestli vůči nim nejsou odolné bakterie. Je vhodné volit i další metody, abychom zabránili resistenci, například u resistentních mikrobů, kteří kolonizují střevo,” popisuje Hrabák.

K obraně proti antibiotické resistenci může přispět každý z nás. Podle průzkumů už devět z deseti lidí v České republice ví, jak antibiotika správně používat.

autor: mas
Spustit audio