Diderotova Encyklopedie slaví. První díl vyšel před 265 lety

Portrét Denise Diderota - Foto: Wikimedia Commons, Public domain

Portrét Denise DiderotaFoto: Wikimedia Commons, Public domain

Její cíle byly nemalé: měla změnit způsob, jakým lidé myslí, jak prohlásil jeden z jejích autorů Denis Diderot. Řeč je o Encyklopedii aneb Racionálním slovníku věd, umění a řemesel, jejíž první svazek vyšel přesně před 265 lety a která je považována za první velkou novodobou encyklopedii.

Impulsem pro její vznik byla snaha osvícenců o shrnutí dosavadního vědění a o vzdělání širších mas, o změnu jejich pohledu na svět. Není tedy divu, že se Encyklopedie stala svými myšlenkami nebezpečnou pro církev i šlechtu a některé ze svazků byly zakázány. Tím možná o něco méně známým, ale důležitým impulsem a zároveň i inspirací byla anglická Chambérsova Cyclopaedia. 

Složitý vznik 

Původně měla být Encyklopedie pouze překladem svého anglického vzoru. Jenže právě překlad se ukázal jako problematický, jak popisuje historička Dagmar Hartmanová: „Většinou, když vychází encyklopedie v nějaké zemi, tak se nejvíc klade důraz na to, co se týká té dané země, a všechno ostatní se tam musí přidávat. Překlad byl neúspěšný, nemělo to takový dosah, jak si tiskař představoval, a tak oslovil v roce 1747 Denise Diderota a Jeana d'Alemberta, aby sestavili autorský kolektiv a vytvořili francouzskou encyklopedii, která by byla taková, jak si představoval.“ 

Titulní strana prvního svazku Encyklopedie - Foto: Wikimedia Commons, Public domain

Titulní strana prvního svazku EncyklopedieFoto: Wikimedia Commons, Public domain

Encyklopedistů bylo hodně a postupně se složení autorů měnilo. Kromě již zmíněných Denise Diderota nebo Jeana d'Alemberta patří mezi ty známější například Montesquie, Jean-Jacques Rousseau nebo Voltaire. Svazků bylo v letech 1751 až 1772 vydáno celkem 28. Ne vždy to ale šlo, jak se říká, jako po másle – od 7. svazku se kolektiv musel obejít bez Jeana d'Alemberta a vyrovnat se musel i se zásahy tiskaře. 

Encyklopedie jako odraz doby 

Autorské složení bylo velmi různorodé: od filozofů, historiků, přírodovědců až po politiky nebo ekonomy. Tehdejší Encyklopedie byla také v mnoha věcech zajímavá oproti těm, jaké známe dnes, jak popisuje filozof Jan Sokol: „Z dnešního hlediska je Encyklopedie překvapivá například tím, jaký důraz kladla na řemesla a řemeslné technologie. Je v ní množství textu, které je věnováno právě praktickým dovednostem, včetně obrázků, které jsou strašně zajímavé. Z těch 28 svazků, jestli se nemýlím, tvoří 7 pouze obrazové přílohy.“ 

Každý autor měl svůj obor, na který se specializoval. Nikdo nepochyboval o tom, že je odborníkem, a nikdo po něm většinou informace neověřoval. Navíc ani zpětně nelze u některých informací v Encyklopedii ověřit, do jaké míry jsou pravdivé, a podle historičky Dagmar Hartmanové například dnešní a historické encyklopedie ani srovnávat nelze. Encyklopedie podle ní vždycky odráží dobu svého vzniku. 

Autor:  Tereza Šťastná, Martina Spěváčková  (msp)
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace