Do pohádkových draků se z paměti odrážejí dinosauři, shodují se biolog s teologem
Pohádky, pověsti a legendy o dracích se dají najít všude ve světě. Jak je možné, že rozdílné a na sobě nezávislé kultury dokázaly vybájit stejnou bytost, která nikdy nežila?
„S tím, že draci nikdy neexistovali, bych byl poněkud opatrnější," míní biolog, folozof a spisovatel Stanislav Komárek. "Mohla by to být v našich myslích vzpomínka na druhohory, kde naši předkové kdesi v lesích žili. Museli mít velmi dobře vrozený instinkt, koho se bát a koho na sebe nenechat šlápnout."
A nepřáteli byli dinosauři. „Obrazy v paměti jsou dědičné. Dítě už v pěti šesti týdnech zcela přirozeně registruje obličej dospělého, ví přesně, kde jsoun oči, ústa, nos, pozná úsměv i smutek. A je to vrozená dovednost," říká Komárek.
Podle něj má obdobně v paměti zapsán například hmyz podobu predátorů. „Nemůže se přece učit metodou pokus omyl," dokládá své tvrzení Komárek.
Mytické bytosti se neobjevují jen v bájích a pohádkách, píše o nich i kniha, kterou mnozí lidé považují za neomylnou. Jako příklad lze uvést vodního draka Leviatana. „Mohl by připomínat krokodýla, vždyť Židé přes čtyři stal let pobývali v Egyptě. Ovšem bible mluví o drakovi daleko větších rozměrů, než jsou nilští krokodýli," říká děkan Pravoslavné bohoslovecké fakulty Prešovské univerzity Jan Šafin. I on vidí dinosaury jako inspiraci legendárních draků. Nevylučuje ani, že mohli žít společně s lidmi, a to až do potopy světa.
„Nemáme výrazné doklady o tom, že by byl zaplaven celý Střední východ. A také rozměry Archy by byly těžko předtavitelné. Vždyť jen milion a půl druhů brouků bych velmi nerad chytal před vyplutím, byť jen v počtu jednoho párku," říká s úsměvem Komárek.
I tak má biblická zmínka podle teologa Šafina svůj význam. „Drak byl totiž symbolem ďábla," říká Šafin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.