Erwina Schrödingera proslavil experiment s kočkou, byl průkopník kvantové mechaniky

Schrödingerova kočka: po jedné hodině je 50% pravděpodobnost, že unikne jedovatý plyn a zabije kočku - Foto:  Dhatfield, GNU General Public License, verze 1.2

Schrödingerova kočka: po jedné hodině je 50% pravděpodobnost, že unikne jedovatý plyn a zabije kočkuFoto:  Dhatfield, GNU General Public License, verze 1.2

Byť je dnes Erwin Schrödinger známý hlavně v souvislosti s kočkou, byl tento experiment původně spíš takovým intelektuálním výstřelkem. Šlo vlastně o cvičení, kterým chtěl fyzik stoupencům tehdejšího pohledu na kvantovou mechaniku vysvětlit, že se možná pletou.

Ve své době byl ale tento vědec slavný zejména jako teoretický fyzik, který rozpracoval základní teorii kvantové mechaniky. „V první polovině roku 1926 napsal sérii článků, kde se mu vlastně podařilo zformulovat základy kvantové mechaniky tak, jak ji dnes používáme,“ vysvětluje jaderný fyzik Pavel Cejnar z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. 

Co je to vlastně Schrödingerova kočka? 

Legendární Schrödingerova kočka vznikla jako součást třídílné práce s názvem Současná situace v kvantové mechanice a popisuje následující situaci. V krabici je zavřená kočka s nádobou jedovatého plynu a radioaktivním nuklidem, který se s 50% pravděpodobností během hodiny rozpadne. Když se nuklid rozpadne, přístroj uvolní smrtící plyn, který kočku zabije. Pokud ale krabici neotevřeme, nevíme nikdy s jistotou, jestli je kočka živá nebo doopravdy mrtvá. 

Za objevy na poli kvantové mechaniky v roce 1933 získal Schrödinger spolu s britským fyzikem Paulem Diracem Nobelu cenu a přednášel také na univerzitách. Třeba v Berlíně, kde spolupracoval s Albertem Einsteinem, nebo na Oxfordu. Zájem o něj měli i na americkém Princetonu.

Ze Schrödingerovy strany šlo o reakci na snahu fyziků zjistit, kde přesně se v danou chvíli nachází elektron, který se pohybuje kolem atomového jádra. Chtěl ostatním vědcům vysvětlit, že pokud se nedíváme přímo na konkrétní elektron, nemůžeme vědět, kde přesně je. Může být všude a nikde, stejně jako kočka může být mrtvá i živá zároveň. 

„Schrödinger zavedl v té době revoluční pojem vlnové funkce, která udává rozdělení pravděpodobnosti výskytu kvantové částice v různých místech v prostoru,“ říká Pavel Cejnar. Pohyb elektronu vědec připodobnil k vlně na moři. Ta je dost neurčitá, pořád se pohybuje a mění tvar. Podle Schrödingera tak jako nelze říct, kde přesně se nachází vlna, nedá se ani přesně říct, kde přesně se nachází elektron. Můžeme se pouze bavit o tom, s jakou pravděpodobností je nejspíš na nějakém místě. 

Autor:  Ondřej Novák
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace