Evropská armáda není nové vojsko. Unie usiluje o systém vojenské spolupráce, říká poslanec Váňa

Takzvaná evropská armáda je podle Romana Váni zavádějící zkratka. Neplánuje se totiž vznik žádného nového vojska, jde o větší spolupráci existujících národních armád. Ta už pod hlavičkou Unie probíhá, na snímku vojáci někdejší mise EUFOR v Čadu - Foto:  European Defence Agency

Takzvaná evropská armáda je podle Romana Váni zavádějící zkratka. Neplánuje se totiž vznik žádného nového vojska, jde o větší spolupráci existujících národních armád. Ta už pod hlavičkou Unie probíhá, na snímku vojáci někdejší mise EUFOR v ČaduFoto:  European Defence Agency

Kam se posune spolupráce zemí Evropské unie v obranné a bezpečnostní oblasti? Odpovědi hledá páteční mezinárodní konference v Praze. Evropská komise tento týden nabídla k diskuzi tři možné scénáře dalšího vývoje, které se liší mírou, do jaké by členské země měly spolupracovat. Představit je do Prahy přijel předseda Komise Jean-Claude Juncker. Z diskuse by měly vzejít podněty pro červnové zasedání Evropské rady, která bude společnou obranu řešit.

„Společnou evropskou obranu docela jistě potřebujeme. Ale nepotřebujeme další paralelní strukturu, která by měla dělat v podstatě totéž. Tedy Severoatlantickou alianci,“ říká komunistický poslanec Alexandr Černý. Dokud ale budou obě organizace existovat, jde podle něho o utopickou iniciativu. 

Kdyby prý NATO fungovalo, myšlenka evropské obrany by vůbec nezazněla. Členské státy ale mají velmi rozdílné názory na bezpečnostní otázky a nejsou schopné se domluvit. A totéž podle Černého stojí v cestě vzniku evropské armády nebo společné bezpečnostní politiky. 

Nevzniká nová armáda 

„Základem musí být akceschopné národní armády – vybavené kompatibilní výstrojí a výzbrojí – a jednotné systémy velení, díky kterým by mohly společně bojovat.“
Roman Váňa

Naopak podle sociálnědemokratického poslance Romana Váni je NATO spolehlivým partnerem, některé evropské země ale nejsou jeho členy. „Společnou evropskou obranu rozhodně potřebujeme kvůli aktuální bezpečnostní situaci ve světě. Jde o teritoriální obranu jednotlivých států a tam je potřeba spolupráci prohlubovat.“ 

Takzvaná evropská armáda je podle něho zavádějící zkratka. Neplánuje se totiž vznik žádného nového vojska, jde o větší spolupráci existujících národních armád. Ať už jde o kompatibilitu jejich výzbroje nebo jaké druhy techniky je třeba pořídit. 

První scénář Evropské komise mluví o dobrovolné spolupráci zemí případ od případu. Druhý předpokládá sdílení finančních a operačních prostředků zemí pro vyšší solidaritu v obraně. Nejnáročnější scénář předpokládá vymezení společné obranné politiky. Unie by byla schopna realizovat náročné bezpečnostní a obranné operace a armády zemí by byly určitým způsobem integrovány.

Dohoda je možná 

Evropská unie je podle Váni schopná se dohodnout, zvláště pod tlakem zvětšujících se okolních hrozeb.  

„Na druhou stranu Evropská komise se v očích bezpečnostních odborníků naprosto znemožnila směrnicí o omezování legálních zbraní, kde je trendem odzbrojovat obyvatelstvo. Doufám, že kroky v oblasti evropské obrany nebudou podobného charakteru, protože to by byla katastrofa,“ varuje Váňa. 

Autor:  Věra Štechrová  (všt)
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace