Evropské dotace jsou pro český výzkum časovaná bomba, tvrdí asociace podnikatelů

14. listopad 2017

Podnikatelé se stávají hlavním tahounem tuzemského výzkumu a vývoje. Na celkových výdajích ve výši osmdesáti miliard korun se loni podíleli už téměř ze šedesáti procent. Loňské investice do výzkumu ale celkově byly o desetinu nižší a jejich podíl na HDP klesl ze dvou na 1,7 procenta. Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka za to může špatné čerpání evropských dotací.

„Podnikatelé si zvykli na dotace. Polovina malých a středních firem není připravena investovat do svého rozvoje bez dotačních titulů, dominantně těch z Evorpské unie,“ upozorňuje Havlíček. Podle něj jde o tikající bombu, protože po roce 2023 evropských peněz výrazně ubude.

Podle místopředsedy vlády pro vědu Pavla Bělobrádka bychom měli výpadek pokrýt z národních a privátních zdrojů. Právě vyšší podíl těch soukromých je v ekonomicky vyspělých zemích obvyklý, stát k tomu ale firmám musí vytvořit vhodné podmínky, například formou daňových odpočtů za investice do výzkumu.

Ty už dnes existují, podnikatelé se je ale podle Havlíčka bojí používat kvůli přísným kontrolám. „Jinak si to vykládají firmy, jinak Rada pro výzkum, vývoj a inovace, jinak ministerstvo financí a finanční správa. Ve výsledkou jsou kontrolovány a penalizovány firmy, které řádně vynakládaly náklady na výzkum a vývoj,“ tvrdí.

Metodický pokyn pro finanční úředníky je podle Havlíčka příliš vágní a při kontrolách ve firmách padají rozdílné požadavky. S tím ale nesouhlasí mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Podle ní firmy chybují, když nějakou činnost zpětně prohlašují za vědu a výzkum. Musí jít o předem stanovený projekt, a proto kontroloři sledují formality, jako je datum dokumentů.

Spustit audio