Farmáři, kteří ilegálně káceli v Amazonském pralese, vyváznou kvůli změně zákona bez trestu

Amnestie se bude týkat území o ploše skoro 300 tisíc čtverečních kilometrů, což odpovídá rozloze Itálie. Změna zákona omilostní zejména ty farmáře, kteří vymýtili plochy nad rámec povolených kvót pro těžbu.

V různých částech Amazonie totiž vlastníci půdy musí ponechat část plochy zalesněnou kvůli ochraně rostlinných a živočišných druhů. Podle polohy parcely jde o 20 až 80 procent zalesněné plochy, kterou farmáři nesmí vymýtit. Brazilci ale tyto kvóty nedodržují, a to je předmětem dlouhodobé kritiky ze strany ochranářů.

Prales jako pilíř ekonomiky

Dá se říct, že brazilský Nejvyšší soud tyto spory poměrně rázně utnul. Britský deník Guardian v souvislosti se změnou zákona mluví o silné zemědělské lobby, která údajně čerpá z toho, že obhospodařování půdy po deštných pralesích je pilířem brazilské ekonomiky.

Podobného názoru je i etnolog a cestovatel Mnislav Zelený: „Po vypálení lesa ta půda funguje jen pár let, a pak musejí náročně hnojit a tím se zase půda ničí. Navíc Brazílie, jak jistě každý ví, vyváží do světa sóju, kukuřici a maso a živí několik států na celém světě.“

Farmáři ale podle BBC tvrdí, že díky změně zákona se podaří udržet růst tohoto klíčového odvětví. A to bez zločinů minulosti.

Mnislav Zelený souhlasí s tvrzením Guardianu, který v souvislosti se změnou zákona mluví o silné zemědělské lobby|foto: Mnislav Zelený - Atapana

Dopady na Amazonský deštný prales

Změnou tzv. lesního zákona se mění podmínky pro to, kde všude můžou farmáři hospodařit. Nově budou moct obdělávat půdu blíž k vrcholkům kopců a ke korytům řek. Přitom tyto oblasti jsou v případě odlesnění nejnáchylnější k erozi.

Ekologové se bojí, že jednou udělená amnestie pobídne farmáře k tomu, aby se i do budoucna chovali nezodpovědně. Agentura Reuters cituje třeba Nurita Bensusana z organizace Socioambiental, který řekl, že změna zákona vytvoří pocit, že ilegální deforestace je v pořádku, protože když dnes farmáři zničí les, tak zítra dostanou amnestii.

Přímo v Brazílii brání odlesňování Amazonského pralesa celá řada organizací i jednotlivců, na druhou stranu se ale obecně s mýcením deštného pralesa nedá moc dělat, protože na obhospodařování stále větších ploch území má zájem i brazilská vláda, která na tom staví svou ekonomickou politiku.

Ta ale zároveň v polovině loňského roku oznámila, že míra odlesňování se meziročně snížila asi o 16 procent. Brazilský ministr životního prostředí Sarney Filho řekl, že situace se zlepšila po nasazení bezpečnostních složek a zavedení častějších kontrol v pralese, ale uznal, že kontroly řeší jen důsledky, nikoliv příčinu. A příčina odlesňování se vyřeší, až si Brazilci začnou vážit svých deštných pralesů.