Hvězdné války inspirují vědce už čtyřicet let. Jen na mezihvězdné cestování zatím lidstvo nestačí

Z filmu Star Wars: Epizoda IV. - Nová naděje - Foto:  20th Century Fox

Z filmu Star Wars: Epizoda IV. - Nová nadějeFoto:  20th Century Fox

Přesně před čtyřiceti lety měl světovou premiéru první film kultovní filmové ságy Hvězdné války s podtitulem Nová naděje. Přestože řada technologií ze Star Wars neopustila škatulku sci-fi, některé inspirovaly inženýry a vědce v nejrůznějších oborech.

Vznikly tak třeba zvlhčovače neboli vaporatory, které se používají na získávání vlhkosti ze vzduchu, nebo tablety, které jsou ve Star Wars zobrazeny jako tzv. datapady. Výrazný pokrok lze zaznamenat také ve vývoji hologramů. 

Přístroj k vytváření vůbec nejdokonalejších hologramů sestrojili badatelé z Australské národní univerzity. Podle jednoho z tamních vědců, Sergeje Kruka, jsou výsledné hologramy srovnatelné s těmi, které známe z filmů. 

„Naším nejnovějším objevem je materiál, který se skládá z milionu tenoučkých křemíkových vláken. Každé z nich je asi pětsetkrát tenčí než lidský vlas. Tahle vlákna umí s pomocí světla vytvořit hologramy, které znáte z Hvězdných válek. V zásadě fungují na stejných fyzikálních principech, které kdysi inspirovaly tvůrce sci-fi.“
Sergej Kruk

Na jedné skotské univerzitě zase posloužila jako učební pomůcka nejmocnější zbraň Galaktického impéria, Hvězda smrti. A pro inženýry biomedicíny je vysokou metou vytvoření tak dokonalé protézy, jako je umělá ruka Luka Skywalkera. 

Prostor pro bádání nabízí odborníkům i psychologie postav. Podle francouzských psychiatrů například Anakin Skywalker trpí hraniční poruchou osobnosti, projevující se náladovostí a impulsivním chováním. 

Tato diagnóza ale není mezi protagonisty příběhů tou nejděsivější. Třeba kancléř Palpatine totiž podle lékařů žádnou duševní nemocí netrpí, což vyvrací často přijímanou tezi, že kruté činy páchají výhradně narušení lidé. 

Metou, které se zatím vědcům nepodařilo dosáhnout, je mezihvězdné cestování. Britský fyzik Stephen Hawking se ale domnívá, že i to by lidstvo mohlo do třiceti let zvládnout. „S využitím světelných paprsků, solárních plachet a nejlehčích sond, jaké jsme kdy postavili, může misi k naší nejbližší hvězdě Alfě Centauri zahájit už příští generace,“ říká. Objevovat nové hvězdy a planetární systémy je podle Stephena Hawkinga klíčové pro přežití našeho druhu. 

Autor:  Tea Parkanová
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace