Inteligence přímo nesouvisí s velikostí mozku, tvrdí japonští vědci, kteří zkoumají včely

Včely se nejen vzájemně pozorují, ale i poslouchají. - Foto:  CC0 License

Včely se nejen vzájemně pozorují, ale i poslouchají.Foto:  CC0 License

Vědci v japonské Fukuoce detailně zkoumají včelí mozek. Zaměřují se hlavně na to, jak včely vnímají včelí tance, jak získané informace třídí a jakou roli v tom všem hrají neurony. Těch mají včely v mozku o velikosti špendlíkové hlavičky podstatně méně než lidé. Přesto jsou ale schopné zpracovat relativně širokou škálu informací.

Japonští výzkumníci přišli třeba na to, že významnou roli ve včelí komunikaci hraje zvuk. 

Karl von Frisch získal za svůj objev včelího tance Nobelovu cenu.

Včelí tanec, který jako první popsal rakouský vědec Karl von Frisch, se totiž skládá nejen z určitých pohybů, ale i specifického bzučení a vibrací těla. A právě tyto aspekty tance vnímají včely pomocí orgánů s podobnou funkcí, jakou mají lidské uši. Vedoucí výzkumu Hirojuki Ai se domnívá, že na zvukovou komunikaci včely spoléhají například ve tmě. 

Při pokusech se podařilo zjistit, že včelí mozek má několik druhů nervových buněk, které různě reagují na některé podněty. 

Odborníci se proto domnívají, že před sebou mají ještě spoustu práce, než mozku včel dobře porozumí a jsou přesvědčeni, že výzkum může pomoci lépe pochopit inteligenci jako takovou. Ta totiž, zdá se, přímo nesouvisí s velikostí mozku. 

Autor:  Marie Machytková
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace