Island je zemí ohně, ledu i pitné vody. Ta ale není vždy dostupná

Na každého obyvatele Islandu připadá přes 674 000 m3 vody, v Česku to je pouhých 1 500 m3 - Foto:  nathan618, Fotobanka Pixabay

Na každého obyvatele Islandu připadá přes 674 000 m3 vody, v Česku to je pouhých 1 500 m3Foto:  nathan618, Fotobanka Pixabay

Ve středu začíná další vědecké dobrodružství Českého rozhlasu Plus. Doprovázíme na něm české vědce při jejich cestách po zeměkouli. V této chvíli už máme svého člověka i na Islandu. Radek Kříž tam zahajuje svou týdenní misi, na níž se bude věnovat, jak jinak, vodě.

Island je nejen země ohně a ledu, ale i pitné vody. Na každého obyvatele Islandu připadá přes 674 000 m3 vody, v Česku to je pouhých 1 500 m3. Přes její zjevný dostatek Islanďané už od začátků kolonizace ostrova bojují s extrémním počasím a s extrémním ostrovním prostředím, které ztěžuje její dostupnost. 

Týden vody 2

Některá místa na ostrově kvůli erupcím, na ně navazujícím záplavám a k nim se přidávajícím bouřkám trpí půdní erozí. Navíc kolonizátoři kdysi zbavili ostrov stromů, proto je zadržování vody v krajině po staletí velkým problémem. Spousta míst na Islandu se tak podobá pustině, ne nepodobné svou charakteristikou pouštím. 

Součástí vědeckého dobrodružství s Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity bude zkoumání zaniklých vikingských farem. Buď je přikryl sopečný prach, odnesla bouře nebo jejich obyvatelé nezvládli zásobování vodou. Vypravíme se do pustiny, kde prozkoumáme unikátní systém sběru vody ze střech obydlí. Výjimečný proto, že se farmy stavěly z kamene a z drnů, proto musel být sběr vody poměrně důmyslný. 

Island – Cesta přes poušť sopečného popela. Roztroušené kamení prozrazuje, kam až dosáhl výbuch sopky Eyjafjallajökull v roce 2010 - Foto: Natálie Šírová

Island – Cesta přes poušť sopečného popela. Roztroušené kamení prozrazuje, kam až dosáhl výbuch sopky Eyjafjallajökull v roce 2010Foto: Natálie Šírová

Jedna zaniklá farma leží v sousedství největší evropské pouště, která je na rozdíl od těch afrických nebo asijských černá, protože je složená z vulkanického prachu. Podle meteorologických záznamů vítr z Islandu každý rok vyvane průměrně 30 až 40 milionů tun písku, což je čtvrtina písku, který každý rok vyvane z největší a nejaktivnější pouště světa – ze Sahary. 

Čeští vědci tady na Islandu sledují, kam míří. Vzhledem k tomu, že islandský vulkanický prach je téměř černý, tak má stejné účinky na klima jako saze. Ty vědci považují za aerosol nejvíce ovlivňující oteplování našeho klimatu hned po oxidu uhličitém. To znamená, že napomáhá oteplování planety. A tím se zase dostáváme k tématu sucha, protože islandský černý prach dolétne do vzdálenosti deseti tisíc kilometrů. 

Za možným zvýšením teplot v Evropě tedy můžeme hledat také islandské pouště a černý prach. Kam letí, jaké má rozměry a další parametry budeme zkoumat za pomoci vynálezů českých vědců.  

Autor:  Radek Kříž
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace