Ivan Hoffman: Nervozita z průzkumů
Politické strany sice průzkumům volebních preferencí nevěří, ale když jim nepřejí, jsou z toho viditelně nesvé. Není problém najít spřáteleného politologa, který z křišťálové koule politikům přečte, co chtějí slyšet.
Například že jejich strana má skvělý potenciál, anebo že spojením s další stranou se tento potenciál znásobí. Když to ovšem průzkumy renomovaných agentur opakovaně nepotvrdí, volič zpozorní, a položí si otázku, zda se o jeho hlas neuchází outsider, který skončí mimo sněmovnu anebo v ní bude hrát druhé housle.
Není důvod politiky litovat. Politický systém, který je nepřátelský k menším stranám, sami prosadili, když se cítili silní. Jsou země, kde se roztříštěnost politické scény nebere jako nevýhoda, nýbrž jako výraz demokracie.
Pěti či desetiprocentní hranice pro vstup do parlamentu sice politikům zjednodušuje sestavení vlády, ale parlament nereprezentuje celou veřejnost. Náš volební systém pak odrazuje občana od volby lidí, se kterými sice sympatizuje, ale u kterých riskuje, že jeho hlas propadne.
Názorový kotrmelec
Je ověřené, že průzkumy nejsou pouze zrcadlem veřejného mínění, ale také nápovědou. Proto se kvůli špatným číslům mění lídři, přepisuje program či ruší riskantní volební koalice. Tím, že politici na špatná čísla reagují, ovšem přiznávají svou nejistotu a riskují stejně, jako kdyby neudělali nic.
Vždy hrozí, že si změnu strategie a politického marketingu volič vyloží jako změnu postojů, názorový kotrmelec. Při každé změně kurzu je v sázce důvěryhodnost a to, co politik prodává jako svou kreativitu, volič většinou vnímá jako chaos, ve kterém se nevyzná.
S blížícími se volbami sice zájem občanů o politiku roste, ale roste rovněž nedůvěra a ostražitost voličů, kteří jsou citliví na vše, co politici říkají a činí v průhledné snaze získat hlasy. V politické soutěži je ve výhodě ten, kdo působí stabilně, vyrovnaně, nepřepřahá do kopce, nemění vítězný tým, nepere na veřejnosti špinavé prádlo.
K politice samozřejmě patří i technologie moci, ale občan neomylně pozná, když se politika právě jen na technologii moci redukuje. Pokles volebních preferencí bývá vzkazem veřejnosti politikům, že se příliš zabývají sami sebou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
