Ivan Hoffman: Politika nad prachy

Pokud poslanci doufali, že Andrej Babiš kvůli majetku zanechá politiky, musí být pro ně zakusováním do kyselého jablka sledovat, jak bohatý kolega chystá nikoli rezignaci, nýbrž přesun miliardového majetku do jakéhosi fondu, ve kterém o něj, ani o kontrolu svého byznysu, nepřijde.

Proč se Andrej Babiš tuto nepochybně nepříjemnou finančně-právní proceduru chystá podstoupit, můžeme pouze spekulovat. On by nám k tomu asi řekl, že se rozhodl prospět republice, protože se už na to, co s ní břídilové politici provádějí, nemohl dívat.

Kdekoho pak nutně napadne, že mít politickou moc představuje pro miliardáře ideální příležitost ohlídat si svůj byznys. Vyloučit ovšem nelze ani to, že pro člověka, který už v byznysu všeho dosáhl, může politika znamenat novou výzvu, příležitost uspět v jiné disciplíně.

To bude i případ Donalda Trumpa, od kterého se po zvolení prezidentem rovněž očekává odpoutání od byznysu, kterému se věnoval celý život, a lidé z jeho okolí si to neumí představit. Přitom na miliardářích, co se rozhodnou chudnout kvůli politice, je asi nejzajímavější, že se angažují v disciplíně, která má nevalnou společenskou prestiž, takže by je jeden mohl podezírat, že jim dělá dobře být jednookými králi mezi slepými.

Andrej Babiš|foto: ČTK, Kateřina Šulová,ČTK

Politika je jako profese u lidí natolik kompromitovaná, že když se na politiku dá miliardář, nemůže její pověsti uškodit. Spíš se může stát, že schopní miliardáři, kteří v politice profitují ze svých manažerských schopností, přitáhnou lid k politice a její prestiž pozdvihnou.

Odstřihnout miliardáře zákonem od jeho miliard je vhodný test, zda politiku bere vážně. Nenechá-li se Babiš odradit, lidé to ocení u voleb.

Autor je komentátorem Deníku.