Jaderné elektrárny dnes nezvládají stavět ani velmoci. Plynové vyjdou mnohem levněji, tvrdí analytik
Jedním z důležitých úkolů nové vlády bude rozhodnout o budoucnosti jaderné energetiky v Česku. Na tom se shodují politici napříč stranami, stejně jako na tom, že budoucnost české energetiky je právě v jádru. „Vůbec si nepřipouští celou řadu překážek, které to má. Doufám, že přeci jen zvítězí zdravý rozum a začneme se bavit i o jiných variantách, než je ta jaderná,“ říká energetický analytik Michal Šnobr.
„To, co říkají pánové Zaorálek nebo Babiš, ukazuje, že o problému nic neví. Částka 110 miliard za blok v Dukovanech je oproti skutečnosti vydělena třemi,“ dodává.
Alternativou je plyn...
Nejde přitom jen o cenu, dnes prý prakticky není nikdo, kdo by jadernou elektrárnu postavil, protože klíčoví dodavatelé technologií jsou v bankrotu nebo na jeho pokraji. „Stavět nedokáží ani jaderné velmoci jako Spojené státy, Francie, Velká Británie a další. Máme nerealistický dojem, že tyto země přechytračíme a postavíme elektrárnu za polovinu,“ podotýká.
Hosty speciálu byli:
- Petr Holub, komentátor Echo24
- Jana Klímová, analytička Českého rozhlasu
- Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
- Michal Šnobr, energetický analytik
K jaderné energetice podle Šnobra existuje alternativa v podobě plynových elektráren, které lze postavit patnáctkrát levněji a pětkrát rychleji než ty jaderné. „Německo se tímto směrem vydalo, české politiky ale plyn nějak straší,“ konstatuje.
...ale je nejistý
„Pokud chceme zajistit energetickou bezpečnost bez ohledu na vývoj v Evropě, tak se bez jádra neobejdeme. Plyn na našem území nemáme, jen přes nás prochází, takže stabilitu by nezajistil,“ oponuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Politici se prý ale nejsou schopni domluvit na koncepčních změnách.
Není ale rozpor v tom, když politici slibují nízké ceny elektřiny i stavbu nových jaderných bloků? „To ano, ale zároveň je otázka, co dnes vlastně je levná energie. Výstavba v podstatě jakýchkoli elektráren v současných podmínkách ekonomicky nevychází. Jinak by se už stavěly. A obnovitelné zdroje fungují jen díky dotacím na cenu,“ poukazuje analytička Jana Klímová.
Dotace jsou nutné
Pokud by ČEZ stavěl spolu se soukromými investory, musela by elektřina z nového jaderného zdroje stát 86 eur za MWh. V případě, že by ČEZ stavěl sám a s pomalejší návratností, stačilo by mu 58 euro. Současná cena je ale podle Šnobra jen 30 eur za MWh.
„Veškerá energetika v Evropě je dotována nebo regulována. Není možné ji přepočítávat, jako jsme zvyklí na běžném trhu výrobků. Pro cokoli se rozhodneme, půjdou do toho velké dotace. Pro obnovitelné zdroje nemáme předpoklady, musíme proto hledat jiné varianty,“ namítá Rafaj.
Jak urychlit výstavbu dálnic? Kdy se stanou skutečností vysokorychlostní železnice? Poslechněte si celý speciál >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
