K čemu může sloužit Čechům referendum? Je to kočkopes, říká Plíšek z TOP 09

11. březen 2016

Hračka pro populistická hnutí, jak pojmenovává referendum Martin Plíšek z TOP 09, nebo naopak zákon, na který česká Ústava čeká už mnoho let? Duel TOP 09 a ČSSD na téma změny ústavního zákona.

„Budu rád, pokud bude referendum konečně schváleno. Je to dluh vůči naší ústavě už od jejího schválení, zhruba třiadvacet let,“ říká Jiří Dienstbier z ČSSD.

„S návrhem, který byl předložen, máme problém – podle našeho názoru se jedná spíše o nějakou hru na referendum, protože pro Vládu má být referendum závazné, ale pro parlament nikoliv – parlament nesmí přijmout opak, ale nikdo ho nedonutí přijmout závazně to, co se dohodne,“ říká Martin Plíšek z TOP 09.

Podle Dienstbiera by referendum sloužilo ne jako náhražka rozhodování vlády, ale jako nástroj pro mimořádné situace.


Jako příklad Plíšek uvádí referendum o maximální povolené rychlosti na dálnici na zvýšení rychlosti na 200 km/h, ve kterém by lidé rozhodli, že zvýšení rychlosti chtějí a referendum by bylo platné. „Vláda předloží, ačkoli třeba nebude souhlasit, tento návrh parlamentu, a ten bude rozhodovat – nedokážu si představit, že by to parlament schválil. Je to kočkopes, kdy nelze moc zákonodárnou donutit akceptovat závěry referenda. Já bych tento zákon hodnotil jako velmi drahý průzkum veřejného mínění pro vládu,“ říká Plíšek.

„Referendum je závazné, je to výslovně uvedeno v návrhu ústavního zákona, pro vládu samozřejmě více, protože je to moc výkonná. A vláda má povinnost referendum provést v rámci své působnosti – v rozsahu jak na exekutivní úrovni až po případné předložení zákona,“ říká Dienstbier.

Poslanecká sněmovna 17.7.2014, Jiří Dienstbier

Dienstbier souhlasí s Plíškem v tom, že pro Parlament je referendum závazné spíš negativně, protože nesmí přijmout žádné usnesení včetně zákona, které by bylo s výsledkem referenda v rozporu.

K příkladu Martina Plíška, který uvádí o rychlosti na dálnici, říká Dienstbier: „Kdyby to lidé schválili v referendu, tak by byl neústavní jakýkoli zákon, který by tu rychlost naopak snižoval. Ale je pravda, že nelze donutit parlament k tomu, aby ji zvýšil na úroveň odhlasovanou v referendu. Tam by si ovšem parlament potom nesl politické důsledky,“ říká Dienstbier s tím, že v takovém případě by si politici museli obhájit své stanovisko před lidmi například ve volbách.

Rozhovor s oběma politiky na téma, jaké výhody či nevýhody vidí ve změně ústavního zákona si poslechněte v záznamu vysílání pořadu Dnešní Plus.

autoři: rkr , bar
Spustit audio