Katalánské referendum o nezávislosti rozděluje vědce, oba tábory trápí hlavně finance

Příznivci katalánské nezávislosti - Foto: Francesc Genové,  CC BY 2.0

Příznivci katalánské nezávislostiFoto: Francesc Genové, CC BY 2.0

Část vědeckých pracovníků věří, že pokud autonomní vláda bude mít větší moc nad veřejnými financemi, podaří se jí nasměrovat více peněz právě do výzkumu. Oponenti ale varují, že samostatné Katalánsko přijde o granty z Evropské unie. V současné době je přitom považováno za významné vědecké centrum celé jižní Evropy. A to hlavně v oblasti zdravotnictví.

Například farmaceutický průmysl a lékařské výzkumné ústavy tvoří dohromady kolem sedmi procent katalánského hrubého domácího produktu. Významný je v Katalánsku třeba vývoj biotechnologií, antibiotik, lékařských nanotechnologií, zobrazovacích metod nebo zdravotnických náhrad a implantátů vyráběných prostřednictvím 3D tisku. Dominantní roli ale hraje i odvětví klinických studií, které jsou důležité pro testování nových léků. 

Podle Davida Utrera dává současná španělská vláda na výzkum asi jen 1,5 % celkového rozpočtu. V České republice jdou na výzkum více než 2 %.

V oblasti Katalánska funguje 41 vědeckých center zaměřených na přírodní vědy, které dávají práci jedenácti tisícům lidí a zdejší autonomní vláda vědu dlouhodobě podporuje. 

Podle Davida Ultery z Masarykovy univerzity v Brně dostává Katalánsko v porovnání se zbytkem Španělska poměrně velké množství grantů na výzkum a řadu jich prý dostávají i týmy, které jsou složené čistě z cizinců. Mezi lety 2007 a 2015 bylo Katalánsko dokonce čtvrtým nejúspěšnějším žadatelem. 

Někteří vědci se na případné osamostatnění Katalánska těší. Například náměstek pro univerzity a výzkum Arcadi Navarra říká, že když bude mít autonomní vláda větší kontrolu nad výnosy z daní, bude jich moci více převést právě na výzkum; centrální španělská vláda totiž vědu dlouhodobě celkem přehlíží. 

Jiní se ale osamostatnění naopak obávají. Jedním z důvodů jsou přitom zase peníze, a to hlavně ty, které přichází z programu Horizont dva tisíce dvacet. Obavy ale působí také strach o styky se zahraničními vědci a výzkumnými ústavy. 

Ekonom Juan José Ganuza přirovnává celou situaci k Británii po brexitu nebo Spojeným státům americkým po zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Vědecké komunity v obou zemích totiž od těchto zlomových okamžiků mluví o nejistotě a komplikacích s financováním. A setkávají se taky s problémy při spolupráci na mezinárodních projektech. Například o britské vědce už v evropských týmech po brexitu není takový zájem. 

Autor:  Ondřej Novák
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace