Ke snížení rizika jaderných zbraní by stačilo tlumit pohotovost, shodují se odborníci

10. listopad 2017

Ve světě je v současnosti rozmístěno bezmála patnáct tisíc jaderných hlavic. Vlastní je nejen pět jaderných velmocí – USA, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína, ale také Indie a Pákistán a je možné, že jaderné zbraně mají také Izrael a KLDR. Je svět bez jaderných zbraní utopie, nebo reálná možnost? V pátek a v sobotu o tématu diskutuje ve Vatikánu jedenáct držitelů Nobelovy ceny.

Podle odborníka na jadernou bezpečnost a terorismus z Fakulty logistiky a krizového řízení v Uherském Hradišti Otakara Jiřího Miky je svět bez jaderných zbraní reálný.


Podobná přání a sny měl už Ronald Reagan v 80. letech, Michail Gorbačov a řada dalších politiků nebo vědců. Petr Suchý

„Tato vize zazněla z úst amerického prezidenta Baracka Obamy. Dodal, že je to vize velice složitá a náročná, a že za jeho života jí pravděpodobně nebude dosaženo. S tím se ztotžňuji,” říká Mika.

Vedoucí Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě v Brně Petr Suchý také věří, že svět bez jaderných zbraní je ve velmi dlouhodobé časové perspektivě možný.

„Ale takovéto přání a sny měl už Ronald Reagan v 80. letech, Michail Gorbačov a řada dalších politiků nebo vědců. V současné situaci to ale není vůbec reálné, ani žádoucí,” myslí si Suchý.

Ohromný kus práce

Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea podle Miky zvyšují počet jaderných hlavic. „Případně modernizují stávající zbraně,” dodává.

Počet jaderných zbraní se přitom od roku 1986, kdy jich bylo na planetě přibližně 70 tisíc, snižuje. Je důležité si uvědomit, že Sovětský svaz měl před třiceti lety asi čtyřicet tisíc jaderných zbraní. Dnes jich má kolem sedmi tisíc.” říká Suchý.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson se svým čínským protějškem Wang I v Pekingu

„Strategických jaderných hlavic měl v roce 1990 asi jedenáct tisíc. Příští rok by jich měl mít po implementaci nového startu asi 1 550. V tomto ohledu se podařil ohromný kus práce v souvislosti s proměnou bezpečnostního prostředí po studené válce,” tvrdí brněnský vědec.

„Nyní je nutné spíš vtáhnout další partnery do diskuzí o větší transparentnosti. Vidíme to nádherně i u oficiálního jaderného klubu. Zatímco Spojené státy a Rusko razantně snížily své počty, podobně Velká Británie i Francie, Čína vůbec není ochotná hovořit otevřeněji o tom, jakým způsobem se vyvíjí její jaderný arzenál,” popisuje Suchý.

Menší riziko konfliktu


Existují celkem reálné a jasné kroky, které můžou vést ke snižování jaderných arzenálů. Otakar Jiří Mika

Hrozba jaderných zbraní trvá už několik desetiletí, čas od času se tlumí, pak se zase vyostřuje. „Americký publicista Daryl Kimball přirovnal nedávno situaci kolem KLDR ke kubánské krizi a Rusku 1962. Říkal, že situace je dnes dokonce složitější,” říká Otakar Jiří Mika.

„Chtěl bych podtrhnout, že existují celkem reálné a jasné kroky, které můžou vést ke snižování jaderných arzenálů. A hlavně toho nebezpečí,” tvrdí.

„Je zásadní snižování operační připravenosti k použití zbraní. Řada z nich je připravená k použití v řádu několika minut. Ty zbraně se ale samozřejmě dají dát do nižšího stupně pohotovostí, čímž je riziko jaderného konfliktu daleko menší,” vysvětluje odborník.

autor: všt
Spustit audio