Komunistický propagandista Fučík do muzejního panteonu nepatří, císař ano, říká Putna

Výřez z portrétu císaře Františka Josefa I. - Foto:  Julius von Blaas (1845-1923), Wikimedia Commons, Public domain

Výřez z portrétu císaře Františka Josefa I.Foto:  Julius von Blaas (1845-1923), Wikimedia Commons, Public domain

Z panteonu Národního muzea možná po rekonstrukci zmizí busta komunistického novináře Julia Fučíka. Ředitel této instituce Michal Lukeš naopak zvažuje, že by do tohoto prostoru vrátil busty císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty.

Také literární historik Martin C. Putna je přesvědčen o tom, že Julius Fučík do panteonu Národního muzea nepatří. Fučíka charakterizuje jako komunistického propagandistu a organizátora lží, který jezdil ve 30. letech po Československu a šířil lži o Sovětském svazu. 

„Pak se zapojil do protinacistického odboje, v rámci kterého zahynul. Ale máme mnoho odbojářů, lidí, kteří podobně bojovali s nacismem a nemají takto dvojznačný charakter,“ míní Putna. 

Vedení Národního muzea uvažuje o proměně složení panteonu, který tvoří sochy významných osobností české historie. „Koncepci uspořádání soch vymyslel Zdeněk Nejedlý v padesátých letech. S radou muzea navrhujeme, aby měl panteon po otevření podobu prvorepublikovou,“ řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Odejít“ by tak měli třeba Julius Fučík nebo Fráňa Šrámek, vrátit by se měl třeba Heinrich Clam-Martinic, nebo císař František Josef I. a císařovna Alžběta. (zdroj: ČTK)

Komunisté se Fučíka zastali. Zdeněk Ondráček pro server lidovky.cz dokonce mluví o „typickém čecháčkovství“, podle Putny ale nemá žádné morální právo se k tomu vyjadřovat a vše je třeba chápat v kontextu. 

„Národní muzeum vzniklo v 19. století, původně ho pod názvem Vlastenecké muzeum založila česká šlechta – hrabata Šternberkové, přispěla kněžna Kateřina Zaháňská, Schwarzenbergové a další. Národní muzeum samo je muzejním exponátem svého druhu – je muzeem české společnosti 19. století a do ní bezpochyby i tyto osobnosti (císař František Josef I., pozn. red.) patří.“ 

Myšlenku ředitele Lukeše o vrácení panteonu do původní podoby Putna vítá a považuje ji za vynikající. Busty slavných osobností nové doby je podle jeho názoru možné umisťovat jinam a ani hrobka Slavín na Vyšehradě není novodobým velikánům uzavřena. Z ředitelovy myšlenky se ale už stala politická kauza. 

„Dělají ji především komunisté, protože se blíží volby a pan Ondráček chce být jistě znovu v Parlamentu a nechodit s obuškem po ulici. Ale páně Lukešův koncept je odborný, je vidět, že tam pracuje historik a někdo, kdo přemýšlí o tom, co s českými dějinami,“ uzavírá Martin C. Putna. 

Autor:  Jan Burda, Jana Přinosilová
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace