Martin Slobodník: Povstání z roku 1959 je dodnes bodem, ke kterému se fixuje historické vědomí Tibeťanů

Některé úřady ji ale nevyvěsí. Nezavlaje například nad pražským magistrátem, jak potvrdil jeho mluvčí Vít Hofman. Téma rezonuje hlavně z toho důvodu, že pražští zastupitelé na svém posledním jednání schválili sesterskou smlouvu s Pekingem, ve které se město zavázalo uznávat jednotnou Čínu.

„Povstání z 10. března 1959 je dodnes takovým bodem, ke kterému se fixuje historické vědomí Tibeťanů,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus docent Martin Slobodník, sinolog a tibetolog z Katedry východoázijských štúdií Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Výročí si Tibeťané připomínají každý rok.

Čtěte také

Vztahy Číny a Tibetu jsou komplikované. Podle Slobodníka jsme v posledním období od začátku 90. let svědky restriktivnější kontroly tibetské společnosti, hlavně po demonstracích v Tibetu na jaře roku 2008.

O Tibetu se bude mluvit i v dnešním Pro a proti - začíná po půl desáté. Lucie Vopálenská se bude ptát europoslance ČSSD a člena Smíšené česko-čínské komory vzájemné pomoci Miroslava Pocheho a Martina Bursíka z Liberálně ekologické strany LES, který se dlouhodobě angažuje ve prospěch Tibetu. O Tibetu budeme přímo s vámi, posluchači, diskutovat také v Radiofóru po půl jedné.

„U malé části čínské populace je vidět zájem o tibetský buddhismus, o tibetskou kulturu, která má takový nádech exotičnosti,“ komentuje Slobodník vztah Číňanů k Tibetu v současné době, ale pokračuje, že to nemění nic na tom, že 99 % netibetské čínské populace podporuje stanovisko čínské vlády a její politiku vůči Tibetu.

Podle Slobodníka není reálné, aby se Tibet stal někdy samostatnou zemí. Nadějí by mohla být postupná demokratizace Číny, která by mohla vést k autonomii Tibetu. Ta je i v programu současného dalajlámy.