Média se můžou stát nástrojem teroristů, součástí jejich plánu, říká Šlerka

Rozdílného pokrývání různých útoků v Evropě si v souvislosti s londýnským útokem všímají uživatelé na sociálních sítích. Většina poznámek míří k tomu, že obětmi útoku byli muslimové a útočník byl naopak muž bílé barvy pleti. Někteří uživatelé kritizují britská média za to, že o útoku nemluví jako o teroristickém ani poté, co ho jako teroristický incident začala vyšetřovat policie.

Podle Josefa Šlerky, vedoucího Studií nových médií na Filozofické fakultě UK, si můžeme myslet, že opatrnost ve volbě slov znamená, že se média poučila a čekají, až to bude opravdu jasné. Problém v případě informování o teroristických útocích však není v jejich množství, ale v tom, jak se změnila dynamika médií.

The Latest: UK official says mosque attack treated as terrorism. https://t.co/7OSNkKuKkp

— The Associated Press (@AP) 19. června 2017

„Živé pokrytí třeba před patnácti až dvaceti lety zajišťovala televize s exkluzivním přístupem do prostoru. Dnes jsme svědky masivního komunikačního toku, který zprostředkovává internet. Myslím, že tohle je něco, s čím se média učí znovu žít. Na jedné straně chtějí dostát své povinnosti a informovat občany tak, aby se mohli lépe rozhodovat, na druhé odolat tlaku, který vytvářejí neseriózní média, která prinášejí senzaci za každou cenu.“

Podle Šlerky nemohou média neinformovat, protože útoky se ve světě dějí, ale třeba deník Le Monde tvrdí, že není dobré zveřejňovat detailní fotomateriály. „Teroristický čin, pokud jej provede nějaká organizace, má nějaký cíl. Jeho součástí je i mediální vlna. Média by si proto měla dávat pozor, aby se nestala nástrojem teroristických útoků, aby tím způsobem, jakým o nich referují, nepřivodila to, že se stanou součástí plánu.“

Neznamená to tedy, že média nemají o útocích informovat, ale důležité je, jak to dělají. „Mohou se určitě zamýšlet nad vhodnou volbou slovníku nebo způsobem referování o obětech," uzavírá Josef Šlerka.