Medvěd, rys a vlk v jedné oblasti je v Evropě raritou. Chorvatsko má taková místa hned dvě

Rysa v Gorském kotaru v 19. století vyhubili lidé, lidé ho také do volné přírody vrátili - Foto: CC0 Public domain

Rysa v Gorském kotaru v 19. století vyhubili lidé, lidé ho také do volné přírody vrátiliFoto: CC0 Public domain

V panenské a divoké přírodě Gorského kotaru v Chorvatsku společně žijí hned tři druhy šelem, které se na jednom území vyskytují už jen velmi zřídka. Další takové místo je v severním Velebitu. Ve svém vědeckém dobrodružství se po stopách medvědů, rysů a vlků vydala Tea Parkanová.

„Zdejší příroda je divoká. Je to dáno řídkým osídlením, jsou tu hluboké lesy a velké lesní louky. Medvěd hnědý tu žil vždycky, je to místo jeho přirozeného výskytu.“ Podle Dragana Turka z národního parku Risnjak je v celém Chorvatsku asi tisícovka medvědů. Největší evropská šelma tu figuruje jako chráněná, ale také jako lovná zvěř. 

„V chráněných oblastech, jako je tenhle národní park, je lov medvědů zakázaný. V okolních loveckých areálech je ale jejich odstřel povolený. Existují kvóty na to, kolik kusů se ročně smí ulovit. Je to proto, že medvěd nemá v přírodě žádného predátora, a zdejší populace je velmi stabilní – možná až moc,“ vysvětluje Turk. Medvědy loví i proto, aby se nepřemnožili. 

Zahlédnout medvěda není v Gorském kotaru vůbec nic neobvyklého. Návštěvníci národního parku Risnjak je mohou cíleně pozorovat na horských loukách a někdy tu na medvěda narazíte i při jízdě autem. 

„Medvědi často chodí až k hlavní budově národního parku. Jsou na lidi dost zvyklí. Naučili se vybírat odpadkové koše a my proto návštěvníky upozorňujeme, že smetí medvědy zabíjí. Ne proto, že by se něčím otrávili, ale protože se takovému chování snadno naučí. Přestanou být plaší a pak mohou být nebezpeční. Občas se stane, že takového jedince musíme odstřelit, aby neohrožoval lidi v okolí,“ popisuje Turk. 

Přesto se na území národního parku ani v okolí zatím nestalo, že by medvěd někoho napadl. Sám od sebe podle Dragana Turka nezaútočí. Je ale dobré potenciálnímu střetu předcházet třeba tím, že si člověk připevní k batůžku zvoneček, aby byl při pěších túrách zdejšími lesy slyšet. 

Lidé a medvědi spolu v Gorském kotaru žijí a bojují odpradávna - Foto:  pixabay.com

Lidé a medvědi spolu v Gorském kotaru žijí a bojují odpradávnaFoto:  pixabay.com

Lidé a medvědi spolu v Gorském kotaru žijí a bojují odpradávna. Svědčí o tom fosilní pozůstatky vyhynulého medvěda jeskynního a nástroje pravěkých lidí nalezené ve zdejších jeskyních. 

Původním druhem Gorského kotaru jsou i rysové. „Koncem 19. století je tu vyhubili lovci. Mezi základní složky potravy tehdejších obyvatel patřilo jelení a srnčí maso. Jenže právě tyhle druhy loví také rys. Znovu se tu objevil až po roce 1973, kdy ho do volné přírody úspěšně vrátili Slovinci. Vysadili tehdy tři páry, díky kterým dnes rysové žijí nejen v Chorvatsku, ale i v Bosně a Hercegovině.“ 

Reintrodukce rysa v 70. letech se sice zdařila, jenomže zakládajících jedinců bylo tak málo, že brzy začalo docházet k příbuzenskému křížení. Podle Dragana Turka je to důvod, proč je dnes mezi mladými rysy v Gorském kotaru nezvykle vysoká úmrtnost. Pomoct by měl další slovinský projekt, v jehož rámci by měli být vypuštěni do přírody další rysové, kteří budou mít za úkol oživit krev stávající populace. 

Třetí velkou šelmou této oblasti je vlk – v národním parku žijí dvě relativně velké smečky o pěti až osmi jedincích. Na pomezí Chorvatska a Slovinska žije třetí. Jsou přísně chránění, stejně jako rysové. 

Autor:  Tea Parkanová
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace