Mezinárodní den rádia: Prvním českým vysílacím studiem byl stan
Letošní Mezinárodní den rádia, který vyhlašuje organizace UNESCO, připadá na 13. února. Věděli jste, že Český rozhlas je nástupce Radiojournalu, nejstarší stanice kontinentální Evropy?
Radiové vysílání má u nás velmi dlouhou tradici. Pražský Radiojournal byl totiž první kontinentální stanicí a vznikl prakticky bezprostředně po stanici vůbec nejstarší, britské BBC.
První vysílání Radiojournalu proběhlo v roce 1923 v Praze ve Kbelích a začátky to nebyly snadné. Do vysílacího stanu se podle vzpomínek zúčastněných opíraly silné poryvy větru a techniky sužoval i prudký déšť. Přesto se však relaci podařilo odvysílat a na významu tohoto počinu jistě neubral ani fakt, že radiovou koncesi v té době platila jen necelá padesátka lidí.
Své posluchače si vysílání získávalo i posíláním zaměstnanců s příslušným zařízením do měst a obcí, kde nový zázrak techniky předváděli. Podle svědectví některých z nich se při těchto cestách občas setkávali i s nedůvěrou a podezřením z podvodu.
Od těchto krušných počátků byl ale Radiojournal, později přejmenovaný na Československý a posléze Český rozhlas, svědkem mnoha zlomových událostí našich dějin. Potýkal se s cenzurou i totalitními režimy. Přinesl bezprostřední svědectví z bojů o rozhlas v roce 1945 i o sovětské okupaci roku 1968.
Ondřej Neff na svém blogu vzpomíná na úskalí ruských vojáků, které jim přinesla spletitá budova rozhlasu na Vinohradské ulici i hrdinné přesměrování vysílání do studií na Žižkově, kvůli které byla později řada zaměstnanců vyhozena.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
