Mezinárodní vesmírné stanici bude letos dvacet let. Jak dlouho vydrží, záleží na technice i financích
Dvacet let letos uplyne od chvíle, kdy se na oběžné dráze začala stavět Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). A na den přesně je to v pondělí dvacet let od podpisu mezivládní dohody, která tento záměr stvrdila. Co ISS přinesla a přináší a jaká je její budoucnost?
První modul s názvem Zarja byl na orbitu vypuštěn 20. listopadu 1998, takže jeho technická životnost, stejně jako životnost dalších starých modulů, je překonaná. Na druhou stranu, ISS prochází pravidelnou údržbou, která má za cíl její trvanlivost prodloužit. Jak říká publicista a odborník na vesmír Pavel Toufar, stanice má ještě pár let jistě před sebou.
„Podle různých technických měření a odhadů by technická životnost stanice jako celku měla být něco přes rok 2030. Pak je otázkou, co s tou stanicí, protože je velmi rozměrná – hmotnost 400 tun. Takový kolos nelze navést do atmosféry naráz, protože by neshořel celý, takže likvidace bude zřejmě postupná a bude také finančně náročná. A to je to podstatné, co vede k tomu, že se životnost stanice stále prodlužuje, ale i to, že zatím velmi dobře funguje a je prospěšná,“ říká Toufar.
Aktuálně je dojednáno, že stanice bude provozována do roku 2024 a uvažuje se o prodloužení této doby ještě o čtyři roky. Jestli bude projekt pokračovat, ale závisí na ochotě zúčastněných vlád dál ho financovat.
Zejména ve Spojených státech totiž sílí hlasy, že by se peníze určené na provoz ISS měly přesměrovat jinam. Konkrétně na projekt s názvem Deep Space Gateway, v jehož rámci by měla na orbitě Měsíce vzniknout modulová stanice. Nacházela by se v ryze kosmickém prostředí, mimo radiační pásy. Dalším krokem je zbudování vědecké základny na Měsíci.
Celý projekt se má zaměřit na výzkum a vývoj technologií pro lety na Měsíc a časem snad i pro meziplanetární pilotované lety. Podle Pavla Toufara jde ale typově o úplně jiné výzkumy, než jaké se odehrávají na ISS – přišli bychom prý o nejúspěšnější komplexní vědecké pracoviště na Zemi i mimo ni.
„Jde o výzkumy, které jsou bezprostředně spjaty s životem člověka, které zpětně pomáhají pozemskému lékařství. O výzkumy, které jsou spojeny s výzkumem nových léčiv. Takové, které jsme na Zemi v prostředí gravitace často ani nedokázali uskutečnit, zatímco v mikrogravitaci objevujeme nové možnosti,“ uvádí několik příkladů.
Americký prezident Donald Trump prohlašuje, že nebude ISS financovat déle než do roku 2025. Nabízí se trochu paralela s programem Apollo, který kdysi Američané také ukončili předčasně. Zrušili poslední tři plánované lety – jednak kvůli rozpočtovým škrtům vyvolaným válkou ve Vietnamu, ale do velké míry také proto, že veřejnost ztratila o projekt zájem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
