Mikroelektrárna na biomasu je na světě, díky českým vědcům
Vědci z Českého vysokého učení technického v Praze po sedmi letech vývoje představili nový typ mikroelektrárny na biomasu. Výhodou této technologie je, že ovládání mikroelektrárny Wave není o nic složitější než ovládání běžného kotle na biomasu. Odborníci věří, že jejich zařízení najde využití hlavně v takzvaných ostrovních systémech.
Zatímco současné elektrárny na biomasu jsou obvykle samostatné budovy, mikroelektrárna Wave je velká jako běžný automatický kotel. Dokáže také zastat funkci takzvané kogenerační jednotky, zvládne tedy vyrábět teplo i elektřinu zároveň.
„Standardní kotle na dřevní štěpku elektřinu spotřebovávají, naše zařízení si dokáže vlastní spotřebu zabezpečit, a ještě nějakou elektřinu vyrobit,“ uvedl v Dnešním Plusu vedoucí vývojářů mikrolektrárny Jakub Maščuch z Centra energeticky efektivních budov ČVUT.
Zařízení spaluje dřevěnou štěpku nebo brikety, na rozdíl od větších zařízení využívá takzvaného Rankinova cyklu. To znamená, že elektrická energie se vyrábí za mnohem nižšího tlaku a teplot než obvykle. Také proto může být zařízení menší.
Funguje přibližně stejně jako klasická parní elektrárna, kdy se v kotli vytvoří pára, která pak pohání turbínu, a energie se mění na elektrickou.
„Nepoužíváme vodu, ale pracovní látku na bázi silikonového oleje, která je pro nízké elektrické výkony výhodnější než voda,“ vysvětlil vývojář.
Mikroelektrárna, protože je malá a mobilní, najde uplatnění zvláště v místech, která nejsou připojena k běžné elektrické síti.
Příkladem může být využití jako zdroje energie na lesní pile, kde zařízení může spalovat dřevní odpad a zároveň pohánět stroje.
Pro domácnosti je zatím příliš velká a výkonná, takže vědci vidí využití této mikroelektrárny v malých a středních firmách nebo bytových domech.
Vědci z ČVUT ale plánují vést vývoj ve směru snižování výkonu, takže mikroelektrárna Wave by do pár let měla být dostatečně mikro na to, aby byl vhodná i pro domácnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
