MINISTŘI V ZAPOMNĚNÍ: Jen rozmanitá společnost může být silná, myslí si exministryně Džamila Stehlíková

9. srpen 2016

Jen rozmanitá společnost může být silná. Bez ohledu na věk, pohlaví, náboženství či národnost si v ní ale všichni musí být rovni. Exministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková se celý život snaží, aby tomu tak bylo.

Dva roky působila v nejvyšší české politice. V druhé vládě Mirka Topolánka se v roce 2007 stala coby členka Strany zelených ministryní pro lidská práva a národnostní menšiny. Lékařka původem z Kazachstánu je českou občankou od roku 1992.

„V ministerské funkci prosadila hlavně vytvoření agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách a přijetí Antidiskriminačního zákona. Některé její návrhy ale politici i veřejnost přijímali kontroverzně,“ vysvětluje redaktor Českého rozhlasu Jaroslav Skalický.


Ona byla na političku poměrně prostořeká, jak i sama v mnoha rozhovorech říkala, tak mnohdy častěji mluvila, než přemýšlela. Poskytovala první pomoc než léčbu dlouhodobých příznaků a chronických potíží. Takže si tím sama často zadělávala na problémy. Analytička Českého rozhlasu Marie Bastlová

„Džamila Stehlíková sama odstoupila na začátku roku 2009 při hromadné rekonstrukci vlády,“ pokračuje Skalický. „Bezesporu politika mi dala spoustu kontaktů, velký rozhled a pochopení pro rozmanitost,“ vysvětluje Stehlíková. Politika jí podle jejích vlastních slov naopak vzala iluze.

V politice se angažuje dál

„Já jsem členkou Liberálně-ekologické strany, členkou vedení. Máme program, který je velice liberální, ekologický. Nemáme mnoho hlasů, ale já věřím, že náš čas přijde a naše preference stoupnou.

Pozůstatky politického působení

S názorem na politické působení Džamily Stehlíkové přišla do studia analytička Českého rozhlasu Marie Bastlová.

„Prioritou ministryně byl Antidiskriminační zákon. To byla věc, kterou po nás vyžadovala Evropská unie. To nebylo něco, kde by měla zcela na výběr. Bylo potřeba připravit normu, kterou Česko potřebovalo do daného data schválit,“ vysvětluje Bastlová s tím, že zákon své opodstatnění má.

„Pokud jde o onu Agenturu, je to instituce, která byla v českých podmínkách potřeba, protože vyloučených lokalit, které potřebovaly trvalou práci a zájem, je celá řada. To že to její fungování také mělo mezery, a že se jí samozřejmě nepodařilo dokonce ani důkladně zmapovat všechny ty vyloučené lokality. V řadě míst vypukly určité problémy, aniž by agentura na to byla připravená, aniž by předtím dostatečně varovala a snažila se předem ty problémy eliminovat,“ říká Bastlová. Dodává ale že Agentura ale stále funguje.

autoři: Martina Gillichová , Michael Rozsypal
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.