MINISTŘI V ZAPOMNĚNÍ: Zásadní rozhodnutí jsou na vás a na nikom jiném, vzpomíná expremiér Špidla

Ve své pracovně má Vladimír Špidla portrét prezidenta, i když s ním nevychází úplně nejlépe. „Jedna věc je s někým vycházet a jiná věc je ho respektovat jako ústavní funkci. Prezident je ústavní funkce, takže z tohoto hlediska si myslím, že není pochyb o tom, že v oficiální kanceláři bude jeho portrét,“ komentuje to sám Špidla.

Nejnáročnější období? Premiérství 2002 až 2004

Ten v posledních letech pracoval třeba v Bruselu jako evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. V Česku působil jako ministr práce a sociálních věcí, a to v letech 1998 až 2002 ve vládě Miloše Zemana. Za nejnáročnější ve své kariéře ale považuje období mezi roky 2002 až 2004. Tehdy byl premiérem.

V dalším díle seriálu Ministři v zapomnění vám připomeneme bývalého ministra financí Ivana Kočárníka. Opět krátce po desáté hodině.

„Jako premiér máte přímou a obecnou odpovědnost a já jsem zažil několik krizí, které byly sice jiného typu, než jsou teď, ale byly. Nakonec jsou ta zásadní rozhodnutí na vás a na nikom jiném, a to je mimořádný tlak zodpovědnosti.“ Byl premiérem v nelehké době: začínala válka v Iráku, řešilo se napětí v Kosovu. Česko také zalila stoletá voda.

„Jedni říkali, že se to přežene, druzí zase, že bude velký průšvih. Na mě to zapůsobilo tak, že jsem si řekl, že ta situace přesahuje normální postupy, šel jsem zpátky do své kanceláře a vyhlásil jsem vlastně poprvé mimořádné opatření. Mnoho poradců mi říkalo, abych to nedělal, že budou problémy, právní spory a tak, ale já jsem to na svou zodpovědnost udělal,“ vzpomíná Vladimír Špidla. Bylo pro něj rozhodující, že se nemohli shodnout ani odborníci z jeho štábů, tak si řekl, že podle metody předběžné opatrnosti je třeba zvolit mimořádné prostředky.

TK ČSSD, Vladimír Špidla|foto: Filip Jandourek

Sportování mu pomáhalo zůstat nohama na zemi

Běhání, kterému se intenzivně věnoval dlouhá léta, musel trochu omezit. Stále si ale neodpustí závody do vrchu, zvlášť rád má třeba ten na Kralický Sněžník. Oblíbil si také chůzi s norskými holemi. Sportování mu prý v dobách vrcholné politické kariery pomáhalo zůstat nohama na zemi.

„Ve špičkové politice je poměrně časté nadměrné pití. To je podle mě jeden z ventilů, ne dobrý. Protože jsem celý život sportoval – ne moc, ale systematicky, a protože mám velmi rád přírodu, tak bych řekl, že mi tyto sportovní zvyklosti umožnily snáze najít rovnováhu,“ říká Špidla

Vladimír Špidla je jako šéf poradců na Úřadu vlády spokojený. Je realista a o nějakou zásadní politickou funkci už ve svých 65 letech usilovat nehodlá: „Když se rozhodnete jít do nějaké větší politické práce, tak já vím, co to všecko obnáší, kolik to potřebuje času, a při vší sebedůvěře vidím, že už tahle sezona pomalu skončila.“

Očima Petra Nováčka

Eurokomisař Vladimír Špidla a spolková ministryně pro záležitosti rodiny Ursula von der Leyenová|foto: Jiří Hošek

Vnitropolitický komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček vzpomíná, že Vladimíra Špidlu Miloš Zeman doporučil sociálním demokratům v roce 2001 na post předsedy strany legendární větou: „Je to člověk s nejmenším deficitem inteligence, kterého můžu nabídnout.“ Podle Nováčka se Špidla dokázal se stranou nerozkmotřit a vždy poctivě spolupracoval, takže se premiéru Sobotkovi nediví, že ho využil jako šéfa svých poradců.

Podle jeho názoru byl Vladimír Špidla pravověrný socialista, ale žádný blázen. „Když se chopil vedení sociální demokracie, tak přišel okamžitě s tématem – musíme tu stranu vyčistit, zbavit kmotrů. Špidla byl první, kdo s tím začal, ale brzy na to také skončil, za 2 roky bylo hotovo,“ říká Petr Nováček. Přišel také s poněkud nesociálně demokratickou reformou veřejných financí, ale jeho nástup na post eurokomisaře nebyl nejhezčí – jak dodává Nováček, rychle si obstaral trafiku.