Mongolové oslavili svátek Naadam. Zápas a lukostřelbu doplnily dostihy dětských žokejů

19. červenec 2017

V polovině července Mongolové oslavili svůj největší státní svátek Naadam. Vrcholem tradičního festivalu jsou tři hry – mongolský zápas, lukostřelba a jízda na koni. V těchto disciplínách mongolští muži vynikali už v dobách slavného Čingischána a právě ve vojenské historii najdeme původ Naadamu. Dnes je tento svátek hlavně připomínkou vyhlášení nezávislosti země ve 20. letech.

Kdo se nemůže přijít podívat na oslavy Naadamu osobně, může je dnes už sledovat v televizi. Festival začíná velkolepým průvodem vojáků, mnichů i závodníků. Do tradičních mongolských délů se oblékla i většina diváků.

Soutěž v jízdě na koni se nedá úplně dobře sledovat z tribuny, jak to při podobných závodech známe z našich poměrů – nejde totiž o klasický dostih s relativně krátkou tratí. Tenhle závod se jezdí napříč krajinou a koně během něj musí uběhnout až 30 kilometrů.

Nápadné je, jak malí jsou žokejové, kteří na vycvičených, svalnatých koních sedí. Jsou to ještě děti. „Závodí kluci i holky. Já jsem také soutěžil, když jsem byl dítě. Začal jsem v 8 letech a skončil ve 14. Na koních závodí děti proto, že jsou lehké. Těžký jezdec by koně zpomalil,“ vysvětluje Puncakdaš.

Mongolsko, svátek Naadam

Je to trenér, který se se svou rodinou zaměřuje na cvičení závodních koní. Právě teď má dva úspěšné hřebce, kteří letos už několikrát zvítězili na různých soutěžích. Ty se v Mongolsku nepořádají celoročně – soutěžní sezónu představují letní měsíce.

„Snažím se, aby mí koně měli dobrou kondici. Dělám to tak, že je ráno ještě před svítáním nechám proběhnout. Jsou přitom přikrytí, aby se zpotili. Když se vrátíme, vytřu je, nechám odpočinout a napojím. Krmení i vodu dostávají v daných intervalech, aby byli štíhlí, ale silní.“

Pro Puncakdaše a jeho rodinu představuje trénování závodních koní hlavní zdroj obživy. Jak ale říká další mongolský trenér, Dauasuren, není to vždy jednoduché: „Není snadné připravit koně na dostihy. Před závody potřebují dokrmovat, a to něco stojí. Ale když je dobré počasí, není zase tak těžké je uživit.“

Jurtu pana Dauasurena zdobí hned několik medailí z jezdeckých závodů – je na ně zjevně velmi hrdý a neskromně dodává, že je nejlepší dostihový trenér v khovdské provincii. Za své koně by pan Dauasuren dýchal, po vzoru svých předků se o ně stará už od malička a zatím se zdá, že v této tradici budou pokračovat i jeho synové.

Mongolsko, svátek Naadam
autor: tpa
Spustit audio