Mrtvá zóna v Mexickém zálivu dosahuje velikosti New Jersey. Ovlivňuje ekosystém i trh práce

Tzv. mrtvá zóna v Mexickém zálivu dosáhla letos největších rozměrů za dobu jejího monitorování (Mexický záliv v roce 2006) - Foto: Jeff Schmaltz, MODIS RRT, NASA/GSFC

Tzv. mrtvá zóna v Mexickém zálivu dosáhla letos největších rozměrů za dobu jejího monitorování (Mexický záliv v roce 2006)Foto: Jeff Schmaltz, MODIS RRT, NASA/GSFC

Úhyn mořských živočichů a ryb, ohrožení vodního ekosystému ale i dopady na regionální ekonomiku a pracovní trh. To všechno může mít na svědomí tzv. mrtvá zóna v Mexickém zálivu, která letos dosáhla dosud největších rozměrů za dobu jejího monitorování. Rychle se množící řasy tam zabíjejí mořské živočichy i ryby. Vědci i ekologové obviňují zemědělce a velkochovatele dobytka, kvůli kterým se ročně do vod Atlantiku dostanou tisíce tun dusičnanů a fosforu obsažených v hnojivech a fekáliích zvířat.

Mrtvá zóna je oblast, která se vyznačuje velmi nízkým nebo dokonce nulovým obsahem kyslíku ve vodě. Jeho úbytek mají na svědomí rychle se množící řasy. Ty totiž kyslík, který přes den vytvoří, v noci zace spotřebují a způsobují tak nedostatek kyslíku pro jakékoli další organismy, vysvětlil profesor Svatopluk Matula z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na České zemědělské univerzitě. 

„V Evropě je to ve všech evropských zemích. Kolegové hovoří o podobném problému v Baltském moři, hovoří se o podobných problémech v řadě rybníků, jezer a přehradních nádržích po celé Evropě.“
Svatopluk Matula

Odborníci viní hlavně zemědělskou produkci a producenty masa. Velkou koncentraci dusičnanů a fosforu totiž obsahují hlavně hnojiva nebo výkaly dobytka. Vědci mrtvou zónu monitorují už více než třicet let a letošní výsledky se ukázaly jako vůbec nejhorší. Podle získaných dat se mrtvá zóna rozlohou vyrovná státu New Jersey. 

Mrtvá zóna přitom neohrožuje pouze život v Atlantiku. Nebezpečí představuje i pro ekonomiku. Logicky může být ohrožen třeba rybolov. Podle profesora Matuly patří mezi příčiny mrtvých zón například i vypouštění odpadních vod do toků nebo jejich prosakování do podzemních vod. Vysoký obsah fosforu mají třeba prášky do myček nádobí a praček. Další příčinou je prý také globální oteplování. Teplá hladina v kombinaci s živinami vytváří ideální podmínky pro masivní rozvoj řas. 

Zabránit rostoucímu problému se přitom dá hned několika způsoby. Podle Matuly je jimi třeba užívání šetrných zemědělských praktik nebo volba vhodných zemědělských plodin. Na udržitelné zemědělství apelují také ve Spojených státech. Nadnárodní environmentální skupina Mighty Earth kritizuje americké producenty masa, že přeměňují původní travní porosty na středozápadě na sójová a kukuřičná pole, která mají nakrmit dobytek. Podle této skupiny je nevyhnutelné produkci a spotřebu masa v USA snížit. 

Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace