Na stopě rodu: „V kořenech své rodiny jsem našel odraz celé Ukrajiny,“ popisuje svůj příběh Alexandr Pícha

28. říjen 2016

Hostem dalšího vydání pořadu Hovory je Alexandr Pícha, bývalý dlouholetý zpravodaj Českého rozhlasu, ale také šéfredaktor stanic Plus a Radiožurnál. Řeč ale tentokrát nebude o novinařině, ale o Haliči, kam se vydal hledat kořeny svojí rodiny. O tom, co našel, jak se po Západní Ukrajině cestuje, jak Ukrajinci žijí, čemu věří.

Cesta na východ

„Můj dědeček pocházel z Ukrajiny a já tam mám příbuzné. Proto jsme si s moji ženou řekli: Co kdybychom se tam vydali a pokusili se je najít?," říká o počátcích svého letního dobrodružství Alexandr Pícha. V rámci příprav na cestu využili řady kontaktů od Ukrajinců pracujících v České republice. „Každý zná nějakou ukrajinskou uklízečku, instalatéra. Stačí se jich zeptat, jestli bychom nemohli žít u jejich příbuzných. Setkali jsme se s obrovskou vstřícností, takže jsme sehnali tolik ubytování a poznali tolik věcí, že to bylo úžasný."


Na dědečka jsem měl úžasné vzpomínky, ledacos mi řekl. Proto jsem na Ukrajinu prostě musel jet Alexandr Pícha

Osud člověka

Dědeček Alexandra Píchy se narodil v obci Zoločevo v tehdejším Rakousko-Uhersku, na území dnešní Ukrajiny. V roce 1917 po konfliktu s polskými úřady utekl a přidal se k jednotkám bělogvardějců bojujícím v Ruské občanské válce. Po jejich porážce odešel nejdříve do Vídně, nakonec zakotvil v Masarykově Československu. „Tady poznal babičku, stal se Čechoslovákem. V roce 1945 ho údajně Rudá armáda rekvírovala na překlad a vrátil se až za jedenáct let." popisuje pohnuté osudy svého příbuzného.

Pátrání provázely, i přes poměrně bohatou dokumentaci o dědečkově životě, jisté obtíže. „Neměli jsme údaje o dědečkově bydlišti, tam, kde se narodil. Našel jsem potom jeden úmrtní list, kde byla adresa ve městě Zoločevo. Tak jsem si řekl, že tam prostě pojedu a zeptám se. Nakonec jsem našel svého prabratrance, který mi vylíčil osud celé rodiny." Ten byl, stejně jako osud celé země, poměrně dramatický. „Dědečkův bratr Vladimír před Poláky utekl do Sovětského svazu. Tam si ovšem moc nepolepšil, protože roku 1936 spadl do spárů NKVD a byl popraven." říká.

Čeští bratři

Podkarpatská Rus, kde pátral, byla součástí Československa. Jistá blízkost ke všemu českému pak přetrvala dodnes. „Naprostým fenoménem je kladný vztah k nám Čechům. Musím říct, že jsem to vůbec nepředpokládal, ale všichni nás hned vítali, chtěli s námi mluvit. Až nás to po několika dnech začalo, svým způsobem, obtěžovat. Oni jsou nám vděční i to, že si u nás mohou vydělat peníze. V té souvislosti jsem si uvědomil, jak xenofobně o nich někdy mluvíme."


Osud celé rodiny jasně dokumentuje osud Ukrajiny. Toho rozpolceného, rozvráceného a tolik během historie ponižovaného a utlačovaného národa Alexandr Pícha

Kromě rodinného shledání věnoval Alexandr čas i poznávání země svých předků. To sebou neslo celou řadu zajímavých momentů. „Ubytovali jsme se v klášteře u jeptišek. Byli jsme pozváni na večeři a ráno jsme se zúčastnili mše. Pro mě to byl jeden z nejnebeštějších zážitků v celém životě. Asi patnáct jeptišek zpívalo během mše. Nakonec to dospělo tak daleko, že nás dvě jeptišky vzali na výlet a umožnili nás vzít tam, kam bychom se jinak nepodívali."

Na návštěvě kláštera v Goshivu.JPG

Hledání ukrajinské duše

Život na Ukrajině sužované válkou je o poznání těžší než v České republice. Přesto se všude setkáte s pověstnou ukrajinskou pohostinností a otevřeností. „Oni jsou vyrovnaní, berou život jiným způsobem. Musí si v místní komunitě pomáhat a žijí v souladu s přírodou," říká.

Alexandr Pícha. Vystudoval Filozofickou fakultu UK. V rozhlase zastával řadu pozic: zahraniční redaktor v newsroomu, směnař zpravodajských relací, vedoucí redakce Československého rozhlasu na Slovensku,zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku, šéfredaktor, ředitel Radiožurnálu, zpravodaj v USA, vedoucí projektu digitálního vysílání a dokonce velitel Rekonstrukce bitvy o Český rozhlas v květnu 1945. V současnosti ředitel Nových médií, předtím působil jako prozatímní šéfredaktor stanice Plus.

autoři: vlk , Martin Ocknecht
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.