Největším nebezpečím pro indonéské pralesy jsou pytláci, ale i nezájem mladých o přírodu

27. srpen 2017

Redaktor českého rozhlasu Ondřej Ševčík se v Idonésii zajímal například o problematiku kácení deštných lesů kvůli palmovému oleji. Od místních domorodců se ale dozvěděl i rady, jak využít les coby lékárnu.

Lidé v divoké přírodě jsou často odkázáni na přírodní zdroje. Místní vegetace je pro domorodce bohatou lékárnou. „Měl jsem možnost ochutnat několik citrusových lístků na osvěžení, něco, co mi snad mělo zlepšit metabolismus a pro jistotu i něco na žaludek,“ vzpomíná Ondřej Ševčík.

Přestože vesničtí šamani v Indonésii stále ještě fungují, lidé už za nimi kvůli lékařským radám nechodí tak často. Většina domorodců v případě nutnosti dojíždí za lékařem do města. Mnohdy je ale taková cesta otázkou několika dní.


Domorodci používají pro osvěžení takzvaný tygří list a na krvácející rány třeba ratan nebo směs zázvoru, cibule a kurkumy (ta prý zcela to zastaví krvácení a zabrání vzniku infekce).

Cena za palmový olej

Významným tématem pro celý svět je v poslední době mýcení deštných lesů kvůli výsadbě palmy olejné. Místní ale o celé problematice vědí jen málo a neuvědomují si, jaké dopady může mít devastace zdejšího přírodního bohatství.

V místě palmových plantáží, kde byl dříve deštný prales, je sucho a kolem jednotlivých palem jsou vypálené kruhy od použitých chemických hnojiv. Na každém pozemku je přitom možné pěstovat jen dvě generace rostlin, což činí přibližně šedesát let. Poté bude půda zcela znehodnocena.


Pro mě osobně byl nejzvláštnější asi u nás známý durian. Velikostí připomíná ananas, ovšem s tím rozdílem, že je celý pokrytý ostny. Neuvěřitelně zapáchá, ale uvnitř slupky je to ovoce překvapivě chutné. Ondřej Ševčík

V Indonésii aktuálně platí pravidlo o zachovávání více než stometrového pásu pralesa kolem toku řeky, který má sloužit pro migraci zvěře. Někteří zemědělci ho ale nedodržují a svévolně vypalují prales i pět metrů od břehů řek. Nemusí jít přitom o nelegální činnost, významnou roli prý hrají finance a podplácení místních úředníků.

Pro indonéský prales je kritické i chování pytláků, kteří tam líčí stovky pastí. Například pokles výskytu dikobrazů a luskounů vede k přemnožení termitů, kteří pak mohou zničit i ty největší stromy.

Indonésie - past

Zájem mladých Indonésanů o přírodu podle Aliho Rusliho navíc stále klesá a je těžké je zaujmout. Rodiče už nemají na děti tolik času a pokud se o přírodě nedozví nic ve škole, nemá jim znalosti a zkušenosti kdo předat.

autor: ošv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.