Obnova víceletých gymnázií byla jednou z největších chyb školského systému, říká Feřtek z EDUin

30. listopad 2017

Kvalita výuky na druhém stupni tuzemských základních škol je horší než na prvním, ukázaly testy České školní inspekce, která výsledky prezentovala ve středu. Testování se loni účastnili žáci pátých a devátých tříd. „Odborná veřejnost to ví už dlouho. Zajímavé je, že se to podařilo naměřit pomocí testů,” říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus Tomáš Feřtek, odborný konzultant společnosti EDUin.

Pro Feřteka nejsou výsledky zkoumání, které přinesli inspektoři, překvapením. „Je to něco, co ví odborná veřejnost dlouho. Dokonce i inspekce to opakovala vícekrát. Zajímavé je, že se to podařilo naměřit pomocí těch testů,” říká.

Žáci pátých a devátých tříd podstoupili test České školní inspekce. „Ty testy mohou samozřejmě vždycky ověřit jen malou část toho curricula, to, co je měřitelné testem. Proto je zajímavé, že i v takovém měření se projeví různá kvalita prvního a druhého stupně,” myslí si konzultant.

Chyba systému


Velká část odborné veřejnosti dnes soudí, že opětovný vznik víceletých gymnázií byla jedna z největších chyb toho systému. Tomáš Feřtek

Kvalita výuky ve vyšších třídách postupně klesá. „Těch příčin je víc. Druhý stupeň základní školy je stupeň vzdělání, ve kterém máme největší problém. Většina problematických jevů v českém vzdělávání má zdroj tady,” říká Feřtek.

„Důvod je například to, že je naše vzdělávání poměrně dost selektivní, takže po páté třídě vyvedeme velkou část populace na víceletá gymnázia. Na druhém stupni pak učitelům poskytujeme daleko menší podporu. Přitom jdou ty děti do puberty, je s nimi daleko horší komunikace. My nic neděláme pro to, aby to ti učitelé mohli lépe zvládat. Neříkal bych, že je to vina školy, je to vina systému,” tvrdí.

Víceletá gymnázia podle Feřteka přispívají k tomu, že je kvalita druhostupňového školství nízká. „Nejsou příčinou, ale přispívají. V rámci tohoto šetření se ukázalo, že na víceletá gymnázia neodchází vždycky jen ti nejtalentovanější, ale ti, jejichž rodina je motivovanější. Velká část odborné veřejnosti dnes soudí, že opětovný vznik víceletých gymnázií v 90. letech byla jedna z největších chyb toho systému,” popisuje.

Jednotný přijímací problém

Testy školní inspekce také ukázaly, že žáci stále bojují s matematikou. Proč přetrvává trend její neoblíbenosti? „O neoblíbené matematice jsme se začali bavit před asi čtyřmi roky. Změna postoje, to je záležitost možná spíše na desetiletí. Nemůžeme čekat, že by se to projevilo tak rychle,” odpovídá odborný konzultant EDUin.

Učitelka Martina Parmová učí děti, jak zdravě žít

Na kvalitě druhostupňového školství se podle výzkumu odráží i jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory, které se konaly poprvé letos na jaře. „Je to docela logické. Jestli budou základní školy posuzovány výhradně podle toho, kolik dětí se dostane na maturitní studium, omezí v 8. a 9. třídě vyučování na přípravu k testům,” říká expert.

„Ještě méně se věnují těm dětem, které na maturitní studium nejdou. To je ve výsledku třetina populačního ročníku. To jsou ti, se kterými budou mít potom pedagogové na učilištích ještě větší problém, než měli do teď. To je systémově špatný krok. Nová vláda by měla provést revizi, zjistit, co to způsobilo, a podle toho se zachovat,” věří Feřtek.

autor: rkr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.