Obří kra odplouvá od Antarktidy. Oteplování rozšiřuje pukliny, připouštějí vědci

Vědci označují rozpadání Larsenu C v Antarktidě spíš za geografickou událost než za klimatickou (ilustrační foto) - Foto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain

Vědci označují rozpadání Larsenu C v Antarktidě spíš za geografickou událost než za klimatickou (ilustrační foto)Foto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain

Obří ledová kra, která se v létě odtrhla od Antarktidy, se vydala na volný oceán. Masa ledu s označením A68 patří mezi vůbec největší ledovce, které se kdy od Antarktidy oddělily. Vědci se bojí, že by jeho části mohly ohrozit lodě.

Masa ledu váží zhruba jeden bilion tun a má rozlohu kolem 5 800 čtverečních kilometrů, je tedy větší než Moravskoslezský nebo Ústecký kraj. 

I přes tyto obdivuhodné rozměry je tento ledovec zhruba o polovinu menší než kra, která se od Antarktidy oddělila v roce 2000. Ta měřila 295 kilometrů na délku a 37 na šířku. Svou velikostí se tak vyrovnala Středočeskému kraji. 

Masa ledu váží zhruba jeden bilion tun a má rozlohu kolem 5800 čtverečních kilometrů, je tedy větší než Moravskoslezský nebo Ústecký kraj.

Na satelitním snímku, který na Twitteru zveřejnil profesor z nizozemské univerzity Stef Lhermitte, je vidět celý proces odlamování kry od července až do teď. Masa ledu se pomalu odpoutala od šelfového ledovce s názvem Larsen C a směřuje na Wedellovo moře, které se nachází u Antarktidy. Tamní proudy by kru měly posouvat dále na sever. 

Kostka ledu 

Vědci označují rozpadání Larsenu C v Antarktidě spíš za geografickou událost než za klimatickou. Zároveň ale připouštějí, že by globální oteplování mohlo přispět k rozšíření jednotlivých puklin. 

Martin O'Leary z University Swansea ve Walesu už dřív uvedl, že neexistují zatím informace, že by odlomení této kry souviselo s lidskou aktivitou. Expertka na satelitní pozorování ledovců Anna Hoggová zase britskému Guardianu řekla, že odlomení posledního ledovce od Antarktidy nebude mít výrazný vliv na hladinu oceánů. 

Je to prý jako kdybychom hodili kostku ledu do skleničky ginu. Když se v něm rozpustí, nezmění to objem vody ve sklenici. 

Desítky let 

Kra by mohla ovlivnit námořní dopravu v regionu. Ledovec by se totiž podle vědců mohl rozpadnout na části, které budou příliš malé na to, aby byly vidět satelitem. 

Tento proces ale může trvat až desítky let. Podobně se rozpadla již zmíněná největší kra, která se od ledovce oddělila v roce 2000. Některé její částí odpluly stovky kilometrů od místa oddělení, některé úlomky v moři pluly ještě v roce 2015. 

Autor:  Martin Balucha
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace