Ovčáček: Jestli bude Miloš Zeman kandidovat, ještě nevím. Budu sám překvapen

Ve vysílání Českého rozhlasu Plus jeho případnou kandidaturu komentoval tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček.

Je už jisté, že prezident oznámí své rozhodnutí?

Určitě ano. V 19 hodin bude zahájena na Pražském hradě ve Španělském sále akce Můj čtvrtý rok s vámi, proběhne koncert české klasiky a zhruba ve čtvrt na devět vystoupí pan prezident s projevem, ve kterém oznámí příznivcům své rozhodnutí, zda bude, nebo nebude kandidovat v přímé volbě na prezidenta republiky.

Vy to rozhodnutí znáte?

Rozhodnutí neznám. Pan prezident naposledy v pátek, když jsme spolu hovořili, oznámil, že je téměř rozhodnut. Ale jak, ještě nesdělil. Budu sám překvapen.

Předpokládám, že pan prezident #Zeman bude znovu kandidovat, směřuje k tomu kampaň, kterou vede už několik měsíců: @kroupa89 pro @CRoPlus

— Pavel Vondra (@pavelvond) 9. března 2017

Proč prezident oznamuje svou případnou kandidaturu takto nadvakrát? Ve čtvrtek to řekne svým příznivcům a teprve v pátek na tiskové konferenci.

Mezi těmi dvěma oznámeními uplyne jen pár hodin. V každém případe je slušností nejprve oznámit své rozhodnutí příznivcům, sympatizantům, prostě lidem, kteří stáli při panu prezidentovi v dobách dobrých i zlých.

Má to nějakou souvislost s víkendovým sjezdem ČSSD, který začne v pátek?

V žádném případě. Při plánování akce ve Španělském sále i tiskové konference, která se uskuteční v pátek 10. března v 11:30 na Pražském hradě, jsme nikterak neoperovali se sjezdem ČSSD. To je záležitost, která je absolutně mimo náš zřetel.

Komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman si myslí, že to, že Jiří Ovčáček říká, že neví, zda bude Miloš Zeman znovu kandidovat, je jen taková hra: „Nemají ani naznačovat, tak se musí tvářit, že nic nevědí, ale podle mého názoru to užší vedení kolem Miloše Zemana dobře ví a jeho nejbližší spolupracovníci mají připravený scénář, jak postupovat – nejenom z hlediska toho, kdy a jak oznámit, zda se Miloš Zeman bude ucházet o post prezidenta, ale i jak postupovat dál, aby byl v obhajobě úspěšný.“ Vítězství by podle Petra Hartmana Zeman v kapse neměl, ale na tom, aby byl znovu zvolen, pracuje od začátku svého mandátu objížděním krajů. Uvědomuje si totiž, že jeho případné zvolení bude záležet na pozici, jakou si vybuduje u širší veřejnosti. Poslechněte si celý komentář Petra Hartmana >>

Pojďme k samotnému rozhodnutí, i když zatím nevíme, jaké je. Kdo podle vás pana prezidenta nejvíce ovlivnil?

Pan prezident není typem osobnosti, která by se nechala nějakým způsobem ovlivňovat

Nicméně radil se o tom. V lednu si pozval nejbližší spolupracovníky.

Ano, ale v žádném případě na tomto setkání nezaznělo jakékoli hodnocení jednotlivých diskusních příspěvků. Pan prezident jasně na úvod této schůzky, která se konala v prezidentské pracovně, řekl, že si vyslechne názory, ale nebude je nikterak komentovat. Byly to určité náměty k přemýšlení a mohu s plnou odpovědností říci, že nezaznívala jen stanoviska kladná, ale i stanoviska pochybovačná a záporná. Byla to živá diskuse a rozhodně to nebylo jednání v takovém smyslu, jak se snažili naznačit někteří novináři, nemyslím teď Český rozhlas, že by snad spolupracovníci pana prezidenta před ním klečeli a přemlouvali ho. Tak to nebylo. I já jsem hodnotil možné rozhodnutí z obou úhlů pohledu, to znamená ano i ne.

Pan prezident v lednu v Českém rozhlase řekl, že kdyby byl rozhodnut, tak by takovou poradu nesvolával. Asi to pro něj tedy nějaký význam mělo.

Určitě ano. V pátek byla ukončena třídenní návštěva Karlovarského kraje, v rozhovoru s hejtmankou Janou Vildometzovou, kterému jsem byl též přítomen, pan prezident řekl, že je téměř rozhodnut, takže ještě v pátek nebylo definitivně jasno.

Co je podle vás nejzásadnějším faktorem pro prezidentovo rozhodnutí? Je to jeho zdravotní stav, nebo vývoj na české politické scéně?

Především je to pocit odpovědnosti z hlediska domácího i zahraničního dění. Pan prezident má rozdělanou práci. Zahájil mohutnou diplomatickou ofenzívu, která byla mnohdy vysmívána médii. Výslednicí jsou skvělé vztahy jak s Čínou, tak s Ruskem, tak nově i se Spojenými státy americkými a zároveň dlouhotrvající skvělé vztahy se státem Izraelem. To je jedna linie a argument, který jsem ostatně říkal na té poradě, kterou jsme už několikrát zmínili, a který jsem říkal panu prezidentovi při sdělení svého stanoviska, že by měl znovu kandidovat. Druhou věcí je samozřejmě domácí dění – máme tady před sebou mnoho výzev. Výzvu v podobě reformy Evropské unie, výzvy týkající se bezpečnosti České republiky, výzvy, které se týkají budoucnosti ČR, její suverenity, svobody, a to se týká samozřejmě i občanů, jejich svobody a suverenity. To znamená, že úkolů je mnoho a můj argument při té debatě zněl, že pan prezident musí dokončit svou práci.

Miloš Zeman|foto: ČTK, Miroslav Chaloupka,ČTK

A na své zdraví se při tom neohlíží?

Samozřejmě že ano a zcela veřejně takto hovoří. Zdravotní hledisko je také klíčovým faktorem, ale v tomto směru nikterak netajíme informace. Došlo ke zlepšení cukrovky a jediným problémem, který přetrvává a bude přetrvávat, je polyfunkční neuropatie, která způsobuje necitlivost od kotníků dolů.

Stál by prezident podle vašeho názoru o podporu nějaké politické strany, pokud by se rozhodl jít znovu do boje o prezidentský post?

Pan prezident nebude nikterak promlouvat do dění v politických stranách. Mimo to, při charakteru přímé volby prezidenta republiky, kdy rozhodují občané formou přímé demokracie, není podpora politických stran tak důležitá. Důležitější je oslovovat přímo občany, hovořit s lidmi, a právě občané rozhodnou. Nebudou vůbec rozhodovat politické strany. Mnohdy by možná i taková podpora mohla být kontraproduktivní.

Byl by prezident ochoten zúčastnit se nějaké televizní debaty, kterou by mohl občany oslovit?

Michal Horáček|foto: Filip Jandourek

Pan prezident se neplánuje zapojovat do volební kampaně, a pokud ano, tak velmi minimálně, to zdůrazňuji. Jinými slovy: prezident nepovede volební kampaň, ale bude dál dělat svoji práci. Když se podívám do programu pana prezidenta na nejbližší měsíce, tak má totožnou skladbu jako v předchozích letech. To znamená, že nedochází k nějaké změně, která by reflektovala případnou volební kampaň. Bude navštěvovat kraje České republiky, povolávat si jednotlivé ministry ke konzultacím, navštěvovat naše partnery v zahraničí. Jen v letošním roce, a to je novinka, kterou jsme uveřejnili v nedávné tiskové zprávě, to bude také Ruská federace. To znamená dvakrát Spojené státy americké, Čínská lidová republika a na podzim Ruská federace.

Kandidaturu na prezidenta už oznámilo několik osobností – Michal Horáček, nebo třeba předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Hnutí ANO také uvažuje o svém kandidátovi, mluví se o ministru obrany Martinu Stropnickém. Koho z nich by prezident mohl považovat za nejvážnějšího protikandidáta?

Nebudu hovořit o tom, kdo by mohl být nejvážnějším protikandidátem, ostatně na stole oficiálně ještě nic není, snad kromě pana Hilšera. Pan Drahoš se hodlá vyjádřit až na konci měsíce, pan Stropnický se nevyjádřil. Pan Horáček se vyjádřil předčasně a obklopil se určitým týmem. Obecně mohu říci, že se ukazuje, že případní protikandidáti, pokud pan prezident bude usilovat o druhé funkční období, se rekrutují z jednoho myšlenkového rámce – to znamená, že se vytváří takový „Antizeman“ v různých variantách.