Perkův dalekohled slaví padesátku a stále je největším dalekohledem v Česku

Perkův dalekohled - Foto:  Packa

Perkův dalekohledFoto:  Packa

Před padesáti lety, 23. srpna 1967, byl v Ondřejově slavnostně zprovozněn největší astronomický dalekohled v Česku. A zůstává jím i po půl století.

Hlavní zrcadlo dalekohledu má průměr dva metry a otočná kopule, ve které je umístěný, váží téměř dvě stě tun. Při zprovoznění v druhé polovině šedesátých let dokonce figuroval v první desítce největších dalekohledů na světě. Dnes už patří do kategorie středních dalekohledů. 

Pro astronomické pozorování je velmi důležitá stálost teploty, proto bývala za mrazivých nocí astronomům pořádná zima. Jiří Grygar, který měl tehdy nový dalekohled na starost, vše vysvětloval posluchačům již před padesáti lety. 

„Musíte si totiž uvědomit, že vrstvy vzduchu, které mají různou teplotu se neustále promíchávají. Vzduch se tetelí, jako to vidíme někdy v létě nad teplou vyhřátou plochou a přesně to by se dělo i v kopuli. Kdybychom měli teplou kopuli, teplé zrcadlo a nad tím studenou atmosféru, tak bychom přirozeně dostali velmi špatné obrazy hvězd,“ říká Grygar na archivním záznamu. 

Dalekohled dostal jméno po astronomovi doc. Luboši Perkovi, který se o jeho stavbu zasadil. Přístroj byl několikrát modernizován, a tak je stále v plném provozu – pozorování zde probíhají prakticky každý třetí den.

Dnes už se vědci s mrazy potýkat nemusí. V kopuli dalekohledu je sice stále stejná teplota jako v okolí, astronomové ale mohou sedět v teple u svého počítače. Dalekohled se totiž dá ovládat před internet. Čeští astronomové si pro své potřeby vytvořili speciální program, a velmi úzce spolupracují například s estonskými kolegy. 

Člověk, který dalekohled zrovna ovládá „pracuje doma ve své kanceláři nebo kdekoli jinde a může ovládat jak dalekohled, tak i další přístroje. Přímo na místě musí být jeden noční asistent jako záloha, kdyby se třeba nečekaně zatáhlo nebo kdyby přišla bouřka, aby mohl zavřít kopuli,“ popisuje dnešní práci v dalekohledem Miroslav Šlechta z Astronomického ústavu Akademie věd. 

Perkův dalekohled už v současnosti neslouží k hledání nových hvězd, ale spíše k pozorování vesmírných dějů. Středně velké dalekohledy umožňují například pozorovat jednu hvězdu i několik let v kuse. Ten ondřejovský jich monitoruje téměř tisíc.“ 

Autor:  Eva Kézrová  (evk)
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace