Petr Holub: Evropa se znovu dělí

Řekl to v souvislosti s migrační krizí, při které nechaly státy z východu střední Evropy Němce v potížích, a spolková republika tedy musela zvládnout sama celou imigrační vlnu z loňského podzimu. Německo přitom podle Schulze už bez toho nese enormní zátěž při hospodářské podpoře zemí, které se brání uprchlíky přijmout.

Těch sedmnáct miliard eur, které například Polsko získá ročně jako čistý příjem z evropského rozpočtu, je spolufinancováno od tvrdě pracujících lidí v Německu, uvedl Martin Schulz v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. Připomněl i to, že Evropská unie podpořila země, které se cítily během ukrajinské krize ohroženy ruskou agresí, vyhlášením hospodářských sankcí. „To byl akt praktické solidarity,“ prohlásil Schulz a dodal, že v případě uprchlíků stejné země jakoukoli solidaritu odmítaly. „Musíme tedy společně mluvit o evropské politice přerozdělení zátěže,“ doporučil předseda europarlamentu.

Z tvrdé práce Čechů bohatnou zahraniční koncerny

Proti takovému Schulzovu expozé by se dalo leccos namítat. Představitelé Česka by třeba mohli připomenout, že s nimi nikdo postup při přijímání uprchlíků nekonzultoval, i když na druhou stranu je pravda, že se Češi o svůj díl odpovědnosti ani nehlásili. Přesto nebyl důvod srazit paty a prostě akceptovat v mnoha ohledech chybné rozhodnutí německé kancléřky.

Silnější je jiná obranná pozice. Evropská unie skutečně posílá na východ dost peněz, také v Česku loni překročily čisté příjmy hranici pěti miliard eur, které pomáhají či aspoň by měly pomáhat především rozvoji veřejně prospěšné infrastruktury. Ovšem zároveň z tvrdé práce Čechů bohatnou zahraniční koncerny včetně těch německých. Celkem odchází na dividendách ročně přes deset miliard eur, západní země tedy nemohou tvrdit, že by pro ně nebyla spolupráce s Čechy výhodná.

Kdo další bude mířit k exitu z Evropské unie?

Přesto není možné Schulzovo vystoupení jen tak odmítnout. Už z toho důvodu, že odráží náladu obyvatel, které prostě ty státy na východě Evropy nějak štvou. Asi úplně nejvíce přílivem ekonomických přistěhovalců, kteří nechtějí na západě pouze pracovat, ale také brát tučné sociální dávky. A především je Schulzův rozhovor pouze jedním výrokem v řadě. Tyto výroky někam míří, tvoří určitý druh politiky, jejíž výsledky pro nás nemusí být příjemné. V období po Brexitu se hovoří, jestli nebude nějaká jiná země Velkou Británii následovat. Úvaha může a správně by i měla skončit tím, že postaví evropskou spolupráci na nových základech.

Černí pasažéři Evropy

Britové odešli, protože Evropská unie prokázala slabost i značnou míru ekonomické nekompetence. To mohou změnit jen určité reformy, které mohou vést k posílení evropských institucí, ale v každém případě evropských politik. Státy se musí dohodnout na hlubší spolupráci, a k tomu musí připustit omezení své suverenity. Kdo nechce ani přijmout euro, s tím není třeba se bavit.

Postupně se tak vytváří situace, kdy z Evropy neodejdou další bohaté země, ale kdy se z ní budou škrtat černí pasažéři. To je pro Čechy asi největší hrozba dohledné budoucnosti.

Uprchlíci, aktivisté, utlačovaní. „Akt praktické solidarity musí být Evropou řešen přerozdělením zátěže,“ vysvětluje vstřícný postoj pragmaticky předseda Evropského parlamentu Martin Schulz